Město stínů poodhaluje mýtus o velkokněžně Anastázii

Sdílejte článek s přáteli Sdílet 0 Sdílet

David Osvald David Osvald

Město stínů poodhaluje mýtus o velkokněžně Anastázii - titulní obrázek

Inspirací pro vznik thrilleru Město stínů je historická spekulace. Říjnová revoluce a události roku 1917 jsou opředeny řadou mýtů a na základě jednoho z nich vytvořila Ariana Franklinová strhující příběh.

Obavy a strach

Jeden z nejznámějších mýtů praví, že ne všichni členové carské rodiny byli v Jekatěrinburgu popraveni. Masakr údajně přežila nejmladší dcera Mikuláše II., velkokněžna Anastázie. Berlín roku 1922  poválečným stavem postižená, společenskou i finanční krizí zmítaná metropole. Dlouhé fronty na potraviny, jejichž ceny se mění ze dne na den.

Skupiny lidí v hnědých košilích rozsévající obavy a strach. Mnoho emigrantů z východu. Brutální a chladnokrevný vrah. Ustaraná a vlivem nových politických uskupení značně rozpolcená berlínská policie. A mezi tím vším žena s jizvou na tváři. Jmenuje se Ester.

Ester Solomonová je ruská židovka, která přežila krvavý pogrom zaměřený proti své komunitě, což jí bude navždy připomínat její znetvořená tvář. Spolu s mnoha dalšími emigrovala do Berlína, kde pracuje jako sekretářka u Nicka Potrovskova, majitele několika nočních klubů.

Mýtus, nebo pravda

Nick si říká kníže a jeho charakter se mění s vidinami prospěchu. Když se k němu dostane zvěst o jisté neznámé mladé ženě, rozhodne se toho využít. Ona žena, toho času hospitalizovaná v psychiatrické léčebně, se totiž prohlašuje za Anastázii, dědičku ruského trůnu. Ať už je skutečnost jakákoliv, hodlá Nick tohle její tvrzení podporovat. Domnělou velkokněžnu přestěhuje do pronajatého bytu, falešnými doklady z ní udělá Annu Andersonovou. Ester dostane za úkol probudit v ní vzpomínky na její předcházející život u carského dvora. Nejde to však tak jednoduše.

Anna je často poněkud labilní a navíc trpí utkvělými představami o tom, že je sledována. Když začnou okolo ní umírat lidé, promění se její paranoia v nemilosrdnou realitu. Policie zahájí vyšetřování, čímž spustí koloběh podivných a krutých událostí, do kterých je proti své vůli zapletena Ester i policista jménem Schmidt. Tihle dva nakonec nemají jinou možnost, než přijít na to, co se vlastně kolem nich děje. Kniha na vás mocně zapůsobí svojí atmosférou. Téměř fyzicky budete prožívat zběsilý časový rámec, ve kterém se příběh odehrává, to je dobu od skončení první světové války až do začátku třicátých let.

Berlínské ovzduší

Prahnete-­li především po ději, budete v první polovině knihy možná chvíli tápat. O to více však bude nadšení z poloviny druhé, ve které nebudete vědět, zda na vaše vnitřní pochody více doléhá napínavý děj či naturalistický popis tehdejšího berlínského ovzduší. V tomto temném atmosférickém víru se totiž mísí divoká inflace s chudobou, hladem, strachem i nejistotou a také zpočátku pomalý a zlověstný, poté však čím dál agresivnější nástup nacismu k moci.

Nad textem tedy budete po celou dobu trvání příběhu intenzivně vnímat skutečnost, že takhle nějak to tehdy opravdu bylo. V realisticky vylíčeném Berlíně neradostné doby se vyskytne hned několik skutečných historických postav. Svou důležitou roli v příběhu hraje kníže Felix Jusupov, který je z historického hlediska známý především svou účastí na vraždě Grigorije Rasputina. Objeví se tam i Ernst Röhm, spoluzakladatel polovojenských oddílů SA, které za pomoci politického teroru pomohly Hitlerovi získat moc.

Poutavý příběh s kvalitními dialogy

A víte, že Anna Andersonová skutečně existovala? Prohlašovala o sobě, že je nejmladší dcerou carského páru a poté, co přežila masakr, prý potkala československé jednotky, které se o ni postaraly. Kromě výrazné fyzické podobnosti s Anastázií si Andersonová velmi vášnivě a podrobně vybavovala i věci, na které by si zřejmě mohla vzpomenout jen skutečná princezna Anastázie... Skutečnými historickými postavami je tato už tak dost výživná literární směs dobře kořeněna.

Několik čtenářů po přečtení tohoto románu naznalo, že by z knihy mohl vzejít i „velký“ film – dobře vystavěný příběh, uvěřitelná psychologie postav, kvalitní dialogy, strhující děj, působivé historické kulisy a výrazně vypointovaný konec. Proč ne? A jeden z těchto čtenářů ještě dodal: „Je obdivuhodné, že tuto fantastickou knihu napsala sedmdesátiletá dáma, která je ke všemu specialistkou na dějiny Anglie dvanáctého století.“ Nezbývá než souhlasit.

Román Ariany Franklinové Město stínů je poutavé počtení, které překračuje žánry. Nedivte se proto, když ho v knihkupectvích naleznete ve světové beletrii, v oddělení detektivek či v historických románech. Ve všech těchto sekcích je zastoupený právem a hlavně – má potenciál milovníky všech zmíněných žánrů plně uspokojit.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet 0 Sdílet

Související knihy