Hořkosladký život Čtenáře z vlaku v 6.27

Reálný příběh

Zpočátku nás hlavní hrdina zasvětí do tajů svého běžného, stereotypního a nudného života. Z celého srdce nenávidí svou práci, která ničí vše, co on miluje. Ovládá totiž stroj, který recykluje knihy. Občas se mu poštěstí několik stránek zachránit před záhubou, a právě ty denně předčítá ve vlaku. Jeho život se ale radikálně změní, když pod sedačkou, kde běžně sedává, nalezne červené USB.

Obsah jej zasáhne a odstartuje zcela nový směr jeho života. Příběh je kouzelný právě tím, že vypadá naprosto reálně. Autor nešetřil květnatými přirovnáními, které čtenáře občas pobaví, občas znechutí, jsou však prosáklé ironií a pravdivou nespravedlností světa. Čtenáři se může lehce stát, že se s hlavním hrdinou ztotožní, neboť jeho starosti jsou starostmi obyčejných lidí, dělníků, učitelů, ostatních státních zaměstnanců a možná nejen jejich.

„Už druhý kamion složil náklad. Široká tlama vypustla sérii pikantních říhnutí a kladiva opět hryzala do prázdna. Poslední zbytky právě stráveného jídla, rozcupované a vodou nasáklé listy, zplihle visely uprostřed soukolí jako obyčejné cáry kůže." (úryvek z knihy)

Pestrost emocí

I když je příběh zpočátku ironicky negativní, brzy se změní v laskavý, milý a emotivní, kdy se nejednomu čtenáři objeví na tváři úsměv. V těch pár stránkách, které kniha nabízí, si čtenář prožije všechny možné emoce od znechucení, radosti, napětí až po lásku a štěstí. Autor příběhu dodává zvláštnosti na svých zajímavých a leckdy znepokujujících přirovnáních, která krásně vykreslují pocity daného jedince. V krátkém úseku knize dodal na skutečnosti, napětí i ucelenosti, která dělá z příběhu úžasný čtenářský zážitek.

Kniha se mi líbila. Je pravda, že je netradiční, avšak myslím si, že osloví čtenáře, jež si libují v příbězích ze života. Takových, které třeba nemají žádné poslání, přesto čtenáři cosi předají. A to víru, že nikdo z nás nemá na růžích ustláno, avšak na každého se občas štěstěna usměje.