Recenze na produkt
Divý les Hannah Whitten

Dějová linka fajn, ale dost zdlouhavé

Knížka mě velmi mile překvapila, celkový požitek byl úžasný. Je velmi rozkošná a miloučká a díky tomu rychle utíkala.

Priznam se, že to bylo za mě o kus slabší než první díl. Chvílemi jsem se maličko nudila a k docteni jsem se musela trošku nutit. Nebylo to špatne ale první díl byl lepší Ale přečíst se to určitě dalo ;)

Kniha měla skvělý příběh, ale dal by se shrnout do 200 stran místo původních 400+, nejsem člověk který by přeskakoval kapitoly takže jsem to četla všechno. Například 11-ti stranková kapitola o popisu stromu stromu srdcí mi lezla na mozek. Musím však knížce dát plus za to, že jsem děj většinu času nebyla schopná odhadnou dopředu. Přijde mi, že děj nebo worldbuilding se dal mnohem více rozvinou a některé popisy by se dali zkrátit z 10 strana na 10 řádků. První díl jsem si užila daleko více.

Na knihu Trůnu předurčená jsem se opravdu těšila, protože první díl mě hodně bavil. Bohužel si kniha neudržela napětí prvního dílu a čtení jsem si až tolik neužila. Myslím, že kdyby autorka celé putování Prvorozené za poznáním zkrátila na polovinu byla by kniha mnohem záživnější. Chápu, že si Nei musela najít svou cestu stejně jako Reda, ale Divý les byl o něco záživnějším místem pro vyprávění. Druhá polovina knihy už odsýpala o něco lépe a děj byl trošku akčnější. Na knize se mi líbila celková chemie mezi jednotlivými postavami, která opět fungovala skvěle. Také zajímavé a originální prvky příběhu, které aspoň částečně vyvažovali utahaný děj. Konec příběhu byl takový pohádkový a možná trošku uspěchaný přitom jak dlouho jsme na vyvrcholení děje čekali. Jako celek kniha nebyla špatná, ale první díl jsem si užila rozhodně více

Čekala jsem od knihy více. Zdlouhavé popisování přírody mě někdy nudilo. Ale celkově kniha nebyla špatná. Zvláštní příběh.

Co na tohle dílo říct, než že šlo o velké zklamání. Ke knize jsem se dostal v rámci společného čtení, jinak bych po ni asi nesáhnul. A v úsudku bych se nemýlil, protože Vlku zaslíbená u mě aspiruje na nejhorší knihu roku. Postavy jsou z velké části celkem ploché. Po dočtení románu si neumím představit jejich chování v různých situacích, de facto je vůbec neznám. To je vždycky špatné. Nicméně tohle ještě nebylo to nejhorší, co mě vytáčelo na maximální úroveň byl způsob vytváření konfliktů k posunu děje. Toho bylo dosahováno prostě tím, že postavy zadržují, dalo by se říct, životně důležité informace. Zcela bezdůvodně, nebaví se spolu, nekomunikují. Proč sakra ? Tohle je fakt nejtrapnější způsob jak děj posouvat. Mezi další negativa se dá s klidem zařadit neustále se opakující scéna záchrany jedné z postav v lese, naprosto nedostatečná světotvorba, nebo čistě náhodná magie. Na více než 400 stranách se nedozvíme vůbec nic o zvycích nebo kultuře Valledie (krom faktu, že druhorozené dcery posílají do lesa). Co třeba dělají se syny ? Jak je možné, že Valedie jako zcela nesoběstačný stát existuje (dozvíme se maximálně, že jí všichni platí daně na základě mytické náboženské představy) ? Co se magie týče, je zcela nepropracovaná, bez systému a náhodná. Slouží autorce pouze jako způsob dosáhnutí potřebného rozuzlení/posunutí kdykoli zrovna potřebuje. Nevysvětlitelné vidiny ? Magický pohled mimo les ? Proč všechno tohle, proč nemá magie nějaká jasně definovaná použití a omezení ? Jeden z nejhorších přístupů k magii, které jsem četl. Nejsem zrovna fanoušek ani znalec romantické literatury, takže romantický aspekt nechci příliš kritizovat. Nicméně musím říct, že pro mě mezi Redou a Eamonnem bylo chemie méně než mezi chlebem a paštikou. Vůbec jsem se do romantické linky za celý román nedokázal jakkoli vcítit. Závěr byl přehnaný, se zcela zbytečnými zvraty a porušením doposud platných pravidel lesa. Ani tady mě autorka nikterak neoslovila. No, abych zakončil komentář pozitivně, tak poukážu na to, že se mi docela líbil nápad s Divým lesem a Říší stínu. Zajímavé bylo také využití vlastní krve k rozličným věcem. Celkově dávám 2/5 a pokud někdy vyjde pokračování, tak se mu vyhnu obloukem.

3,5/5⭐ Příběh Nei a Solomira byl zajímavý, nicméně pro mě nebyla kniha vůbec čtivá, oproti prvnímu dílu jsem jí četla dost dlouho. Nějak jsem se do děje nemohla moc ponořit a ani mě nějak nezajímalo co bude dál. Možná jsem toho po prvním díle moc čekala. Nejvíce jsem si oblíbila Raffeho a Kayu.

Moc dobře napsané, první i druhý díl jsem vdechla na jeden zátach. Kniha mne fcucla do děje tak živě, jako bych tam byla pozorovatel.

Nevím, ono asi nenadchne ani neurazí. Já čekala na něco do 110.stránky, nedočkala jsem se :).

Miluju. Fantasy moc nečtu, ale chtěla bych začít víc. Tahle knížka byla boziii❤️. Nedalo se od ní odtrhnout a opravdu mě to vtáhlo do děje. Moc jsem se těšila co bude dál. Postavy jsem si zamilovala. Eamon je trošku mrzutý a odtažitý ale postupem času jsem ho poznala a bylo to krásné. Nemůžu se dočkat až se dozvím jak to pokračuje a jak to dopadne s její sestrou. Opravdu velice doporučuji❤️

Skvělá obálka, zajímavá synopse... táhlo mě to k tomu a asi jsem měla příliš vysoké očekávání, ale příběh působí dost vykořeněně (😉). Zdá se, že knížka netušila, jestli má být typickou romanťárnou pro dospívající, nebo "temná fantasy" pro už ty dospělejší, ale na YA byly romantické scény chvílemi docela dost žhavé (ale ne explicitní) a z dark fantasy tam bylo jen trochu nějaké krve. Působí to nedotaženě. Reálie světa měly potenciál, ale příběh mi nezachránily. Bylo to.. fajn.

Tady kniha nemá moc dobré hodnocení a mě přitom moc bavila. Vždycky když vidím břízu tak si vzpomenu na strážní stromy. Příběh mi přišel nápaditý. Žádní draci a elfové, bylo to něco nového. A hezky se to četlo, autorka píše poutavě. Někomu ty detailní popisy asi vadí, mě pomáhají si vše lépe představit. Možná díky tomu mě to tak bavilo.

Utahané a zbytečně přehnané popisování mě extrémně nudilo. Opravdu sem se nutila to dočíst.

Za mě skvělá kniha, která mě po celou dobu čtení nenechala vydechnout. Určitě se k ní vrátím...

Postavy v knize mi přišli velmi sympatické, jen mi přišlo že to bylo takové ufňukané a hrozně se to táhlo.

Otřesné

Chvilku mi trvalo než jsem se začetla, začátek mi přišel trochu zmatečný,ale pak už jsem knihu nedovedla odložit. Neotřelý příběh s nečekaným koncem.

První trůnu předurčena, druhá Vlku zaslíbena. Reda má tu smůlu, že se narodila jako druhá. A jako druhorozená žije celý život s vědomím, že až přijde její chvíle, bude obětována Vlku. Nejprve vzdoruje, nechce se smířit se svým osudem, pak se ale uvnitř ní začne probouzet magie, které se i ona sama bojí. A tak začne v cestě do Divého lesa vidět příležitost, jak ochránit své blízké před touto neovladatelnou silou. Když se nakonec do Divého lesa vydá zjišťuje, že nic není tak, jak ji po celou dobu říkali. Je opravdu Vlk ten, koho by se měla bát? Ačkoli má tato kniha jistě hodně fanoušků, mne si bohužel nezískala. Čekala jsem retelling na motivy Červené Karkulky. Jisté prvky z Červené Karkulky v knize sice byly, ale mnohem více jsem zde viděla převyprávění Krásky a zvířete, kterých je nepočítaně. Ve finále se k tomu, aby toho snad nebylo málo, přidal i retelling na Sněhurku. A tak nakonec z příběhu vznikla slátanina těchto tří pohádek. Autorka mě nepřesvědčila vlastně téměř ničím. Dialogy byly plytké, mnohdy naprosto zmatené a zbytečné. Děj se neustále opakuje. Svět byl představen takřka nulově. Magie neměla žádný pevný řád. Dokonce mi místy přišlo, že si ji autorka ohýbá tak, jak ji právě vyhovuje. Prostě jen proto, že může. Po utahanějším začátku, kde je nám představována pouze Reda a její dvojče Nei, jsem se hodně těšila na Vlka. A tady nastalo další zklamání. Vlk se zkrátka vůbec nechoval jako vlk, žádný alfa samec, sebevědomý jedinec s egem až do vesmíru, kterého jsem čekala. Spíš unavený, životem ztrápený mučedník. Postavy nebyly vůbec dobře vykresleny. Přišly mi až příliš ploché a vlastně jsem si žádnou z nich neoblíbila. Navíc mnohdy jsem měla pocit, že trpí schizofrenií. Během pár řádků dokázaly hned několikrát změnit na něco názor. Krvavá magie by byla zajímá, ale způsob, kde si na skoro každé stránce někdo podřezává žíly, mi byl krajně nesympatický. Suma sumárum. Nápad fajn, ale provedení zkrátka nedostatečné. Hodnotím: ⭐,5/5

Přidám se k davu těch, co první knihu hodnotí lépe. Celkově ale oceňuji konec, který není prvoplánově pohádkový, ač si obě knihy pohádky půjčují.