Silo: postapokalyptická (r)evoluce pod zemí

Sdílejte článek s přáteli Sdílet 0 Sdílet

Lukáš Kos

Silo: postapokalyptická (r)evoluce pod zemí - titulní obrázek

Když se člověk probírá sci-fi literaturou a hledá kvalitní postapokalyptické čtení, tak si připadá jako její hrdinové hledající v radioaktivní poušti vodu.

Je těžké ji najít, ale když na ni narazíte, je to jako ten nejsladší nektar olympských bohů. A Silo se k nim rozhodně řadí.

Dole v dole... tedy v Silu

Řekne-li se budoucnost lidstva, pak se málokomu v mysli zobrazí myšlenky plné míru mezi národy, případně ideální lidská společnost. Nejinak je tomu i u Hugha Howeyho, který svůj svět zařadil mezi stálice postapokalyptických budoucností. Planeta je zničena válkami, v nichž byly použity ty nejničivější zbraně nukleárního a biologického původu. Vzduch je nedýchatelný, země neplodí žádný život a lidé přežili jen díky tzv. Silu, neuvěřitelně velkému podzemnímu bunkru. Lidstvo si nakonec zvykne na všechno. V tomto případě si zvyklo na život bez oblohy a na recyklovaný vzduch a vodu. Příběhy o životě na povrchu jsou něco jako příběhy o životě v jeskyních pro nás.

Silo

Hugh Howey

379 s DPH

Skladem (vybrané prodejny)

Existují však i nadále lidé, kteří mají možnost podívat se ven. Jsou jimi odsouzenci, kteří se dopustili ideologického zločinu, jež autoritářská společnost budoucnosti nepromíjí, a kteří mají za úkol vyčistit senzory pro analýzu povrchu. Tito lidé se sice dostanou ze Sila, ale zpět už nikdy nemohou – jejich cesta je jednosměrná. Pro všechny je proto šokující, když stávající šerif Holston požádá o cestu ven. Takřka nikdo nechápe proč, co jej k tomu vede, ale jeho přání je mu splněno. A tento pro většinu nepochopitelný čin se stane spouštěčem událostí, které navždycky změní tvář Sila a vývoj lidstva.

Nic nového pod zemí

Obraz budoucnosti, kde je vše zničeno válkou a společnost, jak ji známe, už neexistuje, není ničím novým. S podobnou vizí postapokalyptického světa jsme se mohli setkat již několikrát, namátkou můžeme zmínit videohru Fallout či filmovou sérii Mad Max. Většina ingrediencí pro postapo žánr je tu zastoupena – autoritativní společnost, tajnůstkářské organizace, nadcházející třídní revoluce a svět, v němž se o počasí nedá se sousedy vůbec bavit.

Hugh Howey ovšem z těchto provařených věcí dokázal díky svému vypravěčskému talentu vykouzlit životaschopný svět, jenž na čtenáře dýchne takovou autenticitou, až se začneme sami sebe ptát, zda nemůžeme opravdu nějak takto skončit. Kovové schody, které se vinou takřka do nekonečna, klaustrofobické a stísněné místnosti a pach tisíců nedostatečně mytých lidských těl – to vše nám autor předkládá s až sadistickým realismem, jenž čtenáře k textu přiková a nutí číst dál. Tento popis prostředí, okořeněný navíc neuvěřitelně kvalitně propracovanou psychologii postav, vytváří dokonalý mix depresivní budoucnosti.

Hledáte-li kvalitní postapokalyptický román, který sice nepřichází s ničím extrémně novým, ale řemeslně je dokonale zvládnutý a skvěle čtivý, pak neváhejte ani minutu. Silo by rozhodně nemělo uniknout žádnému milovníkovi postapo žánru. Krom jiného nesmím opomenout ani to, že Hollywood již uvažuje o natočení adaptace, které by se měl ujmout režisér Ridley Scott (Vetřelec, Blade Runner, Gladiátor). Silo doporučuji. Je to kniha, jež potěší svou propracovaností a skvěle zvládnutou psychologií postav.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet 0 Sdílet

Související knihy