Jaká je romantická veselohra Noc na Karlštejně?

Na hrad nesmí žena

Romantická veselohra, kterou přečtete na jeden zátah, je to nejlepší na nudné odpoledne. Schválně jsem si včera večer ještě pustila film, neboť jsem měla pocit, že končí trošku jinak než kniha a měla jsem pravdu. Ale jsou to spíš drobnosti. Celkově je film o něco obsáhlejší než kniha, většina scén je přidaných a upravených do muzikálové a filmové podoby. V knížce je zkrátka jen to podstatné.

Karel IV. vydal zákaz, že na hrad Karlštejn nesmí vstoupit žena. A jelikož jde vždy ostatním příkladem, platí zákaz i pro královnu Alžbětu. Té se však po králi velmi stýská a hlodá v ní osten smutku, nedůvěry a žárlivosti. Rozhodne se tedy vypravit na hrad.

Ctihodný arcibiskup Arnošt se nejprve vyleká, když ji vidí. Ale pro co jiného by se mohly konat bláznivé a klamavé kousky, než pro nejkrásnější slabost ženy – lásku. Převleče královnu za panoše a vymyslí vše tak, aby mohla hlídat krále celou noc.

Nečekané odhalení

Jenže shodou náhod na hrad přijíždí také další hosté, vévoda bavorský a král kyperský, každý ze svých vlastních důvodů. Tito dva jsou ale pěkní rozumbradové a neunikne jim, že se na hradě ocitla žena v šatech panošových. Jenže ona tu není jen jedna žena. Dovedete si představit, kolik omylů a humorných chvilek to všechno způsobí?

Divadelní hra byla poprvé uvedena již v roce 1884 a od té doby se hrála nespočetněkrát a většinou na samotném Karlštejně. Jedná se sice o veselohru, ale i tak zde najdeme pár moudrých slov, především z úst arcibiskupa Arnošta či samotného Karla IV.

Silná a moudrá osobnost

Hra upozorňuje na hrabivost a touhu ovládat všechno a na druhé straně na vlastenectví. Sám Karel IV. říká, že přijel do zbídačené země, která teprve teď vzkvétá. Že dílo, které vytvořil, musí chránit a opečovávat. Takovou osobnost bychom potřebovali i v této době.

Jedná se o divadelní hru, čili se skládá především z dialogů a malých popisů děje. Styl psaní je sice poplatný době, avšak neměla jsem s ním v zásadě žádný problém. Příběh se dá přečíst za chvíli. Když už nepřinutí k zamyšlení, minimálně pobaví a navíc se může někomu hodit třeba i k maturitě.

Je to taková jednohubka, která rozhodně stojí za přečtení a následně jako dezert doporučuji znovu zhlédnout film. Obojí je něco, co se jen tak neomrzí.