Cizinka, dobrodružná romance z osmnáctého století

Vydejte se do osmnáctého století

Historický román, Skotsko, láska a cestování časem. Pokud by tato hesla nevzbudila mou čtenářskou pozornost, nejspíš bych neprožila tak nezapomenutelné knižní dobrodružství. Druhá světová válka skončila. Claire, sedmadvacetiletá zdravotní sestra britské armády, se se svým manželem, historikem Frankem, vydává na skotský venkov, aby zde začali nový, klidnější, společný život. Skotsko je ale země, kde přežívají mýty a pověry.

Claire se jednoho dne vydá k tajemným kamenům Craigh na Dun a ve chvíli, kdy se dotkne jednoho z nich, se celý svět zatočí, aby ve výsledku zůstal stejný. A přesto úplně jiný. Jak hrdinka brzy zjistí, jakýmsi záhadným způsobem se ocitla ve čtyřicátých letech osmnáctého století, v dobách, kdy skotské klany bojují s Angličany i mezi sebou navzájem, kdy ženská práva zůstávají omezená a kde je považována za cizinku, Angličanku, která ukrývá tajemství... A zatímco se snaží racionálně vyřešit situaci a vrátit se zpět k Frankovi, zamiluje se do mladého Skota Jamieho.

Cestování časem v historické romanci

O Skotsku toho mnoho nevím, vlastně jsem nikdy ani skotskou historii nezkoumala. Samozřejmě mi neuniklo věčné nepřátelství mezi utlačovanými Skoty a Angličany, slavné klany plné zrzků a muži oblečeni do kiltů, ale příliš jsem o nich neuvažovala. Ne předtím, než se mi do rukou dostala právě Cizinka.

Kniha přeplněná napětím, romantikou, smrtí a životem, všemi časovými rovinami, zoufalstvím a štěstím, nadějí a bezbranností, prostě vším. Skoro byste řekli, že těch sedm set stránek je na obsažení všeho, co se v knize odehrává, málo. A měli byste pravdu. Příběh začíná vyprávět samotná Claire v okamžiku, kdy se s manželem po válce ubytovávají ve skotském městečku. Už od prvních stránek udělala autorka z hlavní hrdinky přemýšlivou, ale zároveň praktickou a lidskou bytost, která nezapomíná, miluje, sní a učí se novým věcem.

Claire se zajímá o medicínu, o léčivé účinky rostlin. Je zvyklá prosadit svůj názor a bleskurychle jednat v nutných případech. Ve chvíli, kdy se při cestě z kamenného kruhu na vrcholku kopce Craigh na Dun ztratí v lese, propadne se  o několik století zpátky a narazí na prohnaného Jacka Randalla, předka jejího manžela, celý svět se jí obrátí vzhůru nohama.

Musí přežít, působit věrohodně před svými skotskými hostiteli a vymyslet, jak a jestli vůbec je možné dostat se zpět ke kamenům, zpět do své doby. Autorka vytvořila velmi charakterní osobnost, ženu, která umí napravovat zlámané kosti a přitom je mimořádně citlivé stvoření.

Precizním způsobem dokáže popsat Claiřiny pocity, všechno. To, jak cize si Claire připadá na hradu Leoch mezi Skoty, kteří často mluví gaelštinou a nenávidí Angličany. Jak zmatená se cítí ve víru nových informací, jak nesvá ve světě bez věcí, které tvořily ten její. A také ty chvíle, kdy její duši zaplavuje beznaděj spojená s marnými pokusy o útěk, kdy začne zapomínat na Frankovu tvář a srdce jí ukradne nový muž.

Věrohodné postavy a barvitý styl

Obdivuji um Diany Gabaldon, autorky série Cizinka, protože jen málokdo dokáže smíchat napětí, dobrodružství a lásku s fantazií a historií. A při vší té smršti událostí nechat prostor pro obyčejný život i filozofické chvilky. Ne každý spisovatel vytvoří postavy s lidskými vlastnostmi, které září stejně snadno jako selhávají, jejichž život může být v jednu chvíli prostoupen láskou, štěstím a klidem a vzápětí mohou být zlomeny, zmrzačeny a zničeny uvnitř i navenek.

Ne každá kniha je stejně tak dobrodružně romantická jako realisticky upřímná a často dobově vulgární, ne vždy se příběh skládá ze všech dostupných literárních prvků a přesto dává smysl. Kniha Cizinka splňuje všechna má očekávání, která vkládám do knih před a během jejich čtení.

Ačkoliv se toho v knize odehrává opravdu mnoho a všechny činy jsou líčeny dosti barvitě a podrobně, čas života hlavních hrdinů plyne ve své podstatě přirozeně, což čtenář samozřejmě vnímá. Postavy, o nichž se kniha zmiňuje, se totiž doopravdy chovají jako lidské bytosti.

Potřebují jíst, spát, chodit na záchod a mýt se. Potřebují uspokojení a směrnici, která je vede po cestě životem. Jsou obyčejní stejně tak jako výjimeční, dobří stejně jako zlí. Užívají si a zároveň řeší problémy, všední i ojedinělé. Bojí se o svůj život a za chyby tvrdě platí.

A v duchu této reality skotského venkova v roce 1743 se nese vesměs celý děj knihy. Nejsem žádná noční sova a jen málokdy dokáže knížka udržet mé oči otevřené po jedenácté večerní. Cizince se to povedlo. Jednou večer jsem přečetla asi sto stránek, ani jsem to nepostřehla. Prostě jsem se nechala unést na vlnách Claiřina vyprávění a skončila jsem, až když už jsem opravdu nemohla. Zrovna v té nejlepší, nejnapínavější části.

Kniha, do které se zamilujete

Zatímco příběh plyne, vy se neustále ptáte a dumáte: Dostane se Claire zpět v čase? Nestane se jí nic? A co klan MacKenziů, jeho náčelníci a poddaní? Kdo je vlastně Geilie Duncanová? Claire na čarodějnice nevěří. A samozřejmě se čtenář tetelí nedočkavostí, protože už od začátku tuší, že ten mladík Jamie se znetvořenými zády a upřímnýma očima ze scény rozhodně jen tak nezmizí.

Když se do nějaké knihy téměř zamilujete, je velmi těžké o ní psát. Doporučovat ji jako produkt, kus neživé hmoty. Mám pocit, že se ten příběh odráží někde uvnitř mě, usazuje se na povrchu duše. Nejde o knihu, jde o pocity, které ve vás vyvolá. O otázky, které jsou na jejích stránkách položeny a o nichž musíte přemýšlet, ačkoli nemají jednoznačnou odpověď.

V tomhle směru mě velmi dojal rozhovor Claire s knězem v závěru knihy, ne proto, že se do srdce agnostika vkrádají křesťanské otázky, nýbrž kvůli té upřímnosti, otevřenosti, dokonalé tečce. Zkrátka věřím, že tahle kniha má co nabídnout. Každému.

Je to historický román, dobrodružná slaďárna, drastický doják a velmi hloubavé a neobvykle pojaté science fiction. Nerada se dělím o své srdeční záležitosti, byl by však skoro hřích, kdybych nesplnila svou povinnost napsat o téhle knize. O knize, nad jejímž obsahem budu ještě dlouho před spaním přemýšlet a dumat.

Podle Cizinky byl mimochodem natočen také šestnáctidilný stejnojmenný seriál, který jsem už během víkendu (to určitě není prokrastinace) stihla zhlédnout a vřele ho doporučuji. Avšak až po přečtení knihy!