Recenze na knihu
Bohyně krve a kostí (poškozená) Jennifer L. Armentrout

Někdo by měl Jennifer říct, že méně je někdy více... Bohužel. 2/3 knihy se pořádně nic neděje, pořád se přetřepává to samé, aby pak posledních cca 150 stránek člověk jen vyvaleně koukal... Závěr za mě velice zajímavý a doufám, že poslední kniha už nám dá řádné zakončení bez zbytečných "přetřepávaček" kolem...

Co to sakra bylo? Víc jak 800 stran bylo uplne zbytecnych. Uz u predesleho dilu jsem byla zklamana ale tohle, tohle bylo strasne zklamani.

První díly série jsou sice tlusté, ale čtivé a plné akce. Tenhle nejtlustší je o ničem. Sáhodlouhé opakující se rozhovory, nelogické chování postav, úplně zbytečné mezizapletky, další a další odhánění, kdo je kdo a nové a nové pojmenování různých úrovní bohů, dlouho se nic neděje a pak posledních cca 20 stránek víc události než v celé knize. Za mě obrovské zklamání.

Tohle se opravdu nepovedlo. Strašně jsem se těšila na další díl oblíbené série ale říkám si co to sakra bylo ? Tohle je trošku nedomyšlené. Úplně mě to spíš nasralo než abych měla takovou radost jako když zjistíte že je další díl. Nějak nevím co víc k tomu dodat spíš jsem zklamaná a to víc než dost.

No, čekala jsem posun v ději. U prvních dvou dílů jsem se fakt nenudila. Pořád něco nového. Jo, občas jsem se ztrácela v tom, kdo je Bůh, kdo Prvotní a jak to tam vlastně celé funguje, ale pořád to nějak šlo. V mezičase jsem přečetla druhou sérii (o Nyktovi) a tam to bylo tedy plné úzkostí a myšlenek. Tentokrát to ale autorka přenesla i do této série a musím přiznat, že mě kniha zklamala. Příliš posun v ději tady není. Hodně se ale řeší kdo je kdo a co s tím. A přitom tahle série je má oblíbená. Určitě ji dočtu, ale tohle je zklamání...

Jedno velké fiasko - obrovská kniha plná leda tak rozebírání pocitů a situací, které jsou očividně více než jasné, nicméně to tak hrdinům nepřijde. Doufala jsem, že se propojí oba světy mezi Serou a Poppy, pochopí celou historii a dědictví, nic z toho se však nestalo, autorka nám dala jen drobky. Když už Poppy začalo něco docházet, smetla to “že to určitě nemůže být pravda” a sexuální scény na sílu nacpané všude už ani nekomentuju. Kniha začala být čtivá reálně až ke konci (který jsme všichni stejně čekali), takže za mě tohle měla být jen výplňková kniha na pár stránek. Díky za nic.

Velká škoda, že se snaží příběh natáhnout jak jen to jde. Tahle kniha mohla být na 200 stran a bylo by to super.

Všechny knihy ze série Z krve a popela miluju, ale tohle bylo hrozné - dlouhé, nezáživné, pořád dokola opakující to samé. Bylo jasné, že kniha musí propojit světy Case/Poppy a Nykta/Serafeny a že se tam něco “zopákne” z předchozích knih, ale tohle se tedy moc nepovedlo. Třičtvrtě knížky jsem jen trpěla, abych se těmi neustálými popisy a rozhovory prokousala, dost jsem přeskakovala.

No... Asi to nedoctu. Když jsem začala s prvním dílem, už tam jsem měla problém pobrat některé opakující se fráze a na mě někdy až moc dětinské chování hlavních postav. A v žádném díle jsem se nedokázala úplně ztotoznit právě s charaktery postav a tím, jakou mají moc. Prostě mi to dohromady nesedělo, ale ok, příběh vypadal zajímavě, nevěděla jsem, že bude tolik dílů, naivně jsem si myslela, že to skončí třetím, pak čtvrtým a pak mě vytočilo, že jeste paty, to už jsem fakt nějak věřila, že je poslední a zase ne. Tak jsem si říkala, když už jsem toho tolik zvládla, dám i poslední. Jsem u 300 stránek a jsem zmatená jak lesní včelka. Šlo by to shrnout tak na 100.opravsu nepotřebuji furt dokola číst stejné situace a stejně myšlenky. Ano, vím, že se miluji a jsou jeden pro druhého taaak úžasní a nadržení jak pubertaci, ok, chápu, mě ale zajímá dej, ne jak chtějí pořád trtkat a stojí jim kde co... Jak kdyby autorka dělala jen ctrl+c a ctrl+v. Umělé vytvořené scény, zbytečné, zavádějící scény, které mě ještě víc zmatou, pořád vlastně nechápu, co tam řeší, nerozumím těm jejich prvním prvotním, prastarým, obyc prvotním a já nevím co všechno se tam motá. Mám v tom takový bordel, že vůbec nevím, o co jde. Přitom jiné série zvládla relativně dobře. Ale tuhle, tuhle prostě trpím a pořád jí dávám šanci a asi to vzdám a nedoctu to. Nejde to. Já už asi potřebuju trochu víc, dospelejsi postavy, které rostou, mění se, dospívající a neopakují furt stejné chyby a rádoby vtipné hlášky. Jak se říká, opakovaný vtip přestává být vtipem. Jak kdyby autorce řekli, že musí napsat 900 stran a ji se fakt moc nedařilo nic moc vymyslet, tak to nějak splacala. Sorry, jedna hvězda, velké zklamání.

Tak opět stejně nepovedený závěr série jako u Nyktose a Sery. Chybí tomu vše pěkné co bylo v prvních dílech. Dějově mám pocit, jako kdyby sama autorka nevěděla co s příběhem dál. Přestože jsou hlavní hrdinové již dospělý, dialogy a reakce tomu neodpovídají, neustálé sexuální scény jako vycpávka děje unavují a přeskakovala jsem je. Chápu, že je to literatura yung adult a proto by mi bohatě stačilo napětí a kvalita prvních dílů.

Obrovské zklamání! Přes osm set stran nudy, opakovaných rozhovorů a nelogického chování, vykonstruované zápletky, až poslední kapitoly trochu akce, ale pro mě podivné ukončení tohoto dílu. Přijde mi, že asi chce Jennifer příběh natahovat do nekonečna a neví si s tím moc rady. Jak mám její série ráda, a tahle slibně začala, nejsem si jistá, že budu pokračovat ve čtení, jestli ještě vydá další díl. Přestalo mě to zajímat.