Recenze na knihu
Pod taktovkou (poškozená) Petra Lukešová

Tohle byla kniha, která mě opravdu zasáhla. Už dlouho se mi nestalo, že bych u čtení cítila tolik emocí – smutek, bezmoc, ale i obrovskou naději. Příběh sleduje Karin, mladou dívku, která má celý život před sebou. Jenže všechno se změní, když se ocitne v manželství, které ji pomalu připravuje o všechno – o rodinu, sny i samu sebe. Život jí začne řídit muž, který skrývá temná tajemství, a Karin se musí rozhodnout, jestli má sílu z toho všeho utéct. Z minulosti se jí ale vrací někdo, kdo jí kdysi ukázal, jaké to je být opravdu milována. Petra píše nádherně a opravdově. Dokázala vystihnout pocity ženy, která se ztratila, ale nakonec v sobě našla sílu znovu bojovat. Celý příběh má silné téma a autorka ho podala citlivě, ale zároveň napínavě. Někdy se mi kniha četla těžce – ne kvůli stylu psaní, ale kvůli tomu, jak reálně působila. „Pod taktovkou“ je příběh o bolesti, ztrátě i naději. O tom, že i když nás život srazí na kolena, vždycky existuje cesta zpátky ke světlu. Moc doporučuji každému, kdo má rád silné příběhy, které ve vás něco zanechají. ❤️‍

Tohle rozhodně nebylo odlehčené čtení, což poznáte hned od první kapitoly. Příběh vypráví o náctileté Karin, která neměla snadné dětství, dospívání a jak brzy uvidíme, ani ty další roky. Tempo knihy je neskutečné. Je to svižné, velmi čtivé a máme tu časové skoky, bez kterých bychom se tu neobešli. Hltala jsem každou stránku a za dva večery jsem měla přečteno. Kdybych měla víc času, zvládla bych to klidně za jeden. Autorka si rozhodně dokáže udržet pozornost čtenáře.

Tento silný příběh plný bolesti, ztrát, uvědomění si vlastních hodnot, ale i snů a naděje můžu jen a jen doporučit. Mám ráda knihy, které ve mě zůstanou i dlouho po tom, co je dočtu a zanechají za sebou určité poselství. Kéž bych si tento příběh mohla přečíst dříve. ❤️‍ Před autorkou smekám za to, jak dokázala přenést tolik bolesti a silných emocí do jednotlivých stránek. Zasloužených 5⭐️.

Pod taktovkou - Petra Lukešová Spoločenská beletria . Toto sa autorke podarilo! Kniha Pod taktovkou zachytáva osud mladého dievčaťa, s ktorým sa život nemaznal - najprv sklamanie z lásky a hrozný manžel a nakoniec nejaký čas za mrežami. Musím povedať, že kniha sa mi síce čítala ľahko a rýchlo, ale je tam množstvo ťažkých tém. Nechcem spoilovať, takže nepoviem nič konkrétne, ale bola som šokovaná! Nielen tým, čo mladá Karin prežívala, ale miestami aj jej samotným správaním... Najsympatickejšou postavou v tejto knihe mi bola jej sestra, ktorá jej bola oporou a nesúdila ju, aj keď robila, čo robila. Aj keď možno nekonala úplne nezištne, vždy jej s manželom podali pomocnú ruku. Veľmi ma bavila téma divadla, ktoré naša hlavná hrdinka milovala a nevzdala sa toho ani v tých najhorších časoch. Na druhej strane sa mi, ako matke, ťažko čítalo o tomto aspekte jej života. Pri čítaní som bola taká rozpoltená - na jednej strane ju chcem chápať, na druhej ju trochu odsudzujem. Každopádne, kniha je perfektná, naozaj veľmi podarená a autorke želám ešte veľa takýchto skvelých kníh .

Karin je patnáctiletá holka, s níž se život příliš nemazlí a brzy dojde o všechny dospělé ve svém životě. Ale má skvělou starší ségru, která jí nejen vychovává, ale hlavně je pro ní vždycky, když jí Karin potřebuje, velkou oporou. Karin nejvíc v životě miluje divadlo. Jednou na večírku právě u divadla potká Olivera a mezi nimi začnou vzájemné sympatie a láska. Ale oni míní a život mění a tak se začnou dít situace, které nakonec Karin po pár letech dostanou do úplně jiného života a musí se poprat nejen s problematickým manželstvím ale i s vězením. I tak ale pořád bojuje za vrácení k sobě samé a za své divadelní sny. Moc pěkně napsaný společenský román. Příběh není fádní a prvoplánový, úplně nevíte co přijde dál, a některé zvraty vás překvapí. I když se svým způsobem jedná o příběh jedné lásky, tak to není jediná zápletka a tím mě knížka opravdu bavila. Já v ní spíš sledovala to ztracení sama sebe a boj za to, aby se člověk dokázal vrátit ke svým snům, i když někdy v životě poleví a sklouzne k tomu, jít tou jednodušší cestou a na své sny se vykašlat. Karin jako postava je dobře popsaná, získala si moje sympatie, i když to není júplně jen hodná a bezproblémová holka a se spoustou jejích rozhodnutí bych nesouhlasila. Ale vnímala jsem jí spíš jako trochu ztracenou. Její sestra mi trochu lezla na nervy svou dokonalostí, ale protože taková není celou knihu, tak si i ona nakonec získala moje sympatie. Knížka se četla sama, měla jsem jí přečtenou za pár hodin, v podstatě jsem jí zhltla za jeden večer. A bavila mě. Mám moc ráda knížky s nějakým poselstvím, a tady jsem ho našla v tom, že člověk si má jít za svými sny, jinak nedokáže v životě najít štěstí. Když se podvolí konvenci, tak to většinou nekončí vůbec dobře. A to se mi knížce moc líbilo. Určitě Pod taktovkou doporučuji.

Kniha četla skvěle. Oceňuji, že příběh zachycuje temnější stránky života a lidskou složitost. Po celou dobu čtení jsem měla stažený žaludek nervozitou, jak to s Karin dopadne.První dvě třetiny knihy byly velmi napínavé a čtivé, příběh Karin mě nutil číst dál s neustálým napětím. Závěr už byl méně dramatický a předvídatelnější, přesto jsem chtěla vědět, jak vše dopadne, zejména vztah Karin a Nicol

Tuhle knihu jsem otevřela jen „na chvilku“… a zavřela až po poslední stránce. Četla se doslova na jeden nádech. Žádná zbytečná vata, žádná hluchá místa — jen silný, opravdový příběh, který vás vtáhne a nepustí. Hlavní hrdinkou je Karin. Dívka. Žena. Slečna. Matka. A hlavně člověk, který dělá chyby — stejně jako každý z nás. Příběh začíná jejím odchodem z vězení. Silný moment, který vás okamžitě přiměje číst dále. Postupně se vracíme do její minulosti — k nelehkému dětství, k dospívání, první lásce… a k situacím, na které prostě nejde být připravená. Karin se velmi brzy stává matkou. Svých snů se ale nechce vzdát... Po celou dobu čtení jsem si říkala: „Jak bych se zachovala já?“ Nevím. A právě proto jsem Karin nesoudila. Naopak — fandila jsem jí. Obdivovala jsem, že se nevzdává, i když její rozhodnutí nejsou vždy dokonalé. Takový je život. Je vidět, že autorka skvěle pracuje s emocemi i psychologií postav. Příběh působí reálně, lidsky, ničím přehnaně. Nejde o pohádku —, ale o kus života. A možná právě proto zůstává v hlavě ještě dlouho po dočtení. Délka je tak akorát. Styl lehký, ale zároveň hluboký. Čte se to samo. Jedinou drobnou výtku ale mám — tak silnému příběhu podle mě nesedí tak „sladká“ obálka. Ale to je maličkost.

Pod taktovkou — román, který se čte potichu, ale bolí nahlas. Knihu jsem dostala v rámci spolupráce s Knihy Dobrovský — a za tu možnost patří mé upřímné díky Tenhle příběh není lehký. Nehladí po duši, neslibuje růžové zítřky a už vůbec se nesnaží zalíbit. A právě proto funguje. Hlavní hrdinka Karin vstupuje do vztahu, který se zprvu tváří jako láska. Jenže velmi brzy se ukáže, že nejde o partnerství, ale o ovládání, o život vedený podle cizí taktovky. Krok vedle není dovolen. Vlastní hlas se ztrácí. A hranice? Ty mizí jako pára nad hrncem. Mezi hlavní témata patří: ztráta sebe sama ve vztahu, manipulace a psychický nátlak, strach a mlčení, mateřství, vina a stud, otázka svobody, síla rozhodnutí a cena, kterou za něj člověk zaplatí. Autorka píše civilně, bez příkras a bez zbytečného patosu — a právě tím je příběh tak tísnivý. Nejednou jsem měla chuť vstoupit do děje, zatřást postavami a zakřičet: uteč, dokud můžeš. Jenže to je na tom to nejděsivější — ono to nikdy není tak snadné, jak se zdá zvenčí. Pod taktovkou není kniha, která se čte pro radost. Je to kniha, která nutí zastavit se, přemýšlet a možná si položit nepohodlné otázky. A takové příběhy mají své pevné místo v knihovně — i v hlavě. Tichá. Silná. Nepříjemně pravdivá.

Silná kniha, vypravena je celkem zkratkovitě, což ji ale dodává na atraktivitě. Na druhou stranu jsou ale některé postavy docela ploché (sestra hlavní hrdinky s partnerem). Kniha upozorňuje na důležitá témata. Říci si o pomoc není slabost! Knihu jsem k recenzi dostala od Knih Dobrovský.

Tohle bylo silný, neodložitelný čtení. Oddechový? Ani omylem. Bolavý? Hodně. Ale celá kniha se mi velmi líbila. Obsahuje témata o kterých se začíná víc mluvit, ale stále ještě ne tolik. Například poporodní deprese, psychóza, psychické násilí ve vztahu a další. Musím říct, že když jsem se dostala přes začátek, který mě trochu mátl svými rychlými časovými skoky, nemohla jsem knihu odložit. Kniha byla napsaná velmi čtivě a opravdu po dlouhé době jsem přečetla 100 stran na zátah, aniž bych se od knihy zvedla. S hlavní hrdinkou jsem se sžila a potřebovala jsem vědět co s ní bude dál. Tuhle knihu můžu doporučit, pokud máte chuť na něco těžšího, ale za to velmi čtivého a k zamyšlení.

Nový román od Petry Lukešové je o špatných rozhodnutích, depresích, psychickém týrání, ale taky o pomoci druhých a znovunalezení svých snů a přání. Jak dokáže jedna nepříjemná věc v životě odstartovat řetězec událostí, které člověka odkloní od jeho vysněné cesty. A je jen na něm, zda se z té „odbočky“ dokáže vrátit zpět na původní cestu. Některé změny jsou už ale nevratné. Za mě je příběh o Karin uvěřitelný. Věřím, že existují dívky, které se díky své naivitě a nezkušenosti dostanou do stejné situace jako Karin. Celou dobu jsem trnula, jak to vlastně celé skončí, protože v příběhu nejde jen o život Karin, ale také o její sestru, která je tím vším ovlivněná. Závěrečná věta mě ale dostala, to jsem nečekala, takže doporučuji.

Kniha začíná předposlední kapitolou a díky tomu jsem byla celou dobu napjatá a nemohla jsem knihu odložit, protože mě zajímalo, co se sakra stalo, že osmnáctiletá holka skončí ve vězení. Příběh je velice čtivý a je v podstatě o tom, že stačí jedna jediná chyba, omyl, špatné rozhodnutí a v okamžiku může být náš život vzhůru nohama a naše sny a plány se rozplynou jak pára nad hrncem. Je ale také a obrovské sourozenecké lásce a silném poutu, které zvládne překonat doslova cokoliv. Kniha byla skvělá, moc se mi líbila a pokud hledáte příběh, který přečtete jedním dechem, tak tohle je on. Nečekejte ale žádnou oddechovku, protože to tahle kniha opravdu není.

Miluji knihy, co mě od začátku do konce drží a nepustí. Ten malý detail, že první kapitola je vlastně číslo 13 je perfektní a zajistí tu akurátní zvědavost a já se nemohla dočkat až se dozvím, jak k tomu vězení hlavní hrdinka přišla. Nevěřila bych, jak rychle mi Karin přiroste k srdci. Na začátku to byla obyčejná pubertální cácorka, která nastavila krásné zrcadlo mě samé v jejím věku. Akorát že já jsem, na rozdíl od ní, měla relativně normální start do života a posléze i dospívání. A taky větší štěstí na chlapa. A to je další bod, co mě opravdu vyděsil, protože její partner byl popsán jako naprosto uvěřitelný jedinec, jehož obdobu asi každý z nás minimálně jednou v životě potkal. Autorce se skvěle povedlo vystihnout hned několik druhů emocí a jakožto matka jsem si některými bohužel prošla taky, jen ne v tak extrémní míře. O to víc ale oceňuji, že je tomuto stavu dán v knize docela velký prostor, jelikož je to pořád jeden z problémů, který se hodně bagatelizuje a je až k nevíře, jak velké procento žen nepocítí tu euforickou radost hned v první sekundě. Hodně jsem přemýšlela nad vztahem Karin a Nicol a asi nemůžu říct, že bych ho úplně pochopila. Někdy mi totiž přišlo, že je Nicol chladná a její mladší sestra ji nezajímá, vzápětí ale udělá nějaké laskavé gesto. O to víc mě mrzí, že i když kniha krásně popsala to probuzení a zvedání se ze dna vlastními silami, už se tolik nevěnovala tomu sesterskému vztahu a nějaké, byť jediné, promluvě, jak se obě ženy cítí (cítily). Kniha se mi velmi líbila, byla plná emocí - dobrých i špatných, a s nadějí na lepší zítřky na konci. Určitě hodlám autorku dále sledovat a vyhlížet další tvorbu.

Síla příběhu je nepopiratelná. Kniha je emocionálně intenzivní, místy tíživá, ale zároveň plná momentů, které drží člověka nad vodou. Zanechala ve mně stopu a patří mezi příběhy, o kterých ještě chvíli přemýšlím, i když už jsou dočtené.

Kniha Pod taktovkou mě chytla za srdce a nepustila až do samého konce. Znám autorku Petru Lukešovou osobně, což mi prožitek z knihy umocnilo ještě více, a musím říct, že její vypravěčský talent je naprosto fantastický. Příběh Karin je napsán s neuvěřitelnou hloubkou a citlivostí. Péťa nám krásně ukazuje křehkou hranici mezi láskou a nenávistí, nadějí a zoufalstvím. Děj je plný zvratů, emocí a nutí vás přemýšlet o každém rozhodnutí, které hrdinové učiní. Kniha vám zlomí srdce, pak ho zase nějak složí dohromady, ale už nikdy nebude takové jako dřív. Bylo to prostě fantastické čtení!