Recenze na knihu
Cesta do nebe (Defekt) Nicol Keithe

Tahle knížka je ideální jednohubka na tyto jarní večery. Mladá láska, kapela a společně strávený čas. Díky této knize jsem vrátila v čase. Připomělo mi to mě, když jsem začínala s romantickými knihami. I toto je kniha spíše pro mladší čtenářky cca 14+. Žádné spicy scény tu nejsou, ikdyz jedna malá scénka se tu odehraje ale není nic do detailu popsané, tudíž bych za sebe řekla, že pro dívky tohoto věku ideál. Je to o osmnáctileté Lindě, která krom toho, že chodí do školy i strašně ráda zpívá. Má vlastní kapelu, se kterou tráví většinu času. Jednou takhle hrají na plese a potkává tam Tomáše. Tomáš je též hudebník a hraje na kytaru a zpívá a mimo to i dělá zvukaře na akci na které je i Linda. Všechno vypadá na první pohled dobře, jen si zrovna nepadnou do oka. Bohužel, jak se říká ,,Nic netrvá věčně” a tak se jednou kluci z kapely domluví, že je na čase skončit. Lindě se tak rozpadá kapela, kterou žila a milovala. Něco podobného má ale i Tomáš a ten se svojí kapelou hledá zpěvačku. No a světe div se, jejich cesty se opět zkříží a dobrodružství začíná. Musím uznat, že Lindě jsem nemohla nějak přijít na chuť a chvílemi jsem jí vůbec nechápala, za to Tomáše jsem si zamilovala hned. Kluk, který si na nic a na nikoho nehraje. Za mně je to pěkná oddechovka. Chvílemi jsem se smála, kulila očima ale i slzička ukápla. Mělo to vše, co má takový příběh mít. No a konec, ten mě jen tak nepustí.

Tak tahle knížka je skvělá jednohubka na tohle letní počasí. Krásná mladá láska, kytara, písničky, co víc si přát. Mě vrátila o několik desítek let zpátky, když sem jako náctiletá četla Lenku Lanczovou a Stanislava Rudolfa. Skoro celé čtení sem měla na tváři úsměv, i když ke konci pár slziček ukáplo. Linda je mladá osmnáctiletá holčina, která má dar od boha a tím je nádherný hlas. S pár kamarády má svoji kapelu a skoro každý víkend hrají. Jednou potká Tomáše, kluka který hraje na kytaru a má úžasný hlas, jen se tak nějak nemusí. Jenže kluci z kapely se rozhodnout, že už je toho hraní dost a kapela se rozejde. Linde se rozpadne svět a neví co má dělat. Jednou jí osloví Tomáš zda by se nepřidala k nim do jeho kapely. A tím se začnou jejich osudy proplétat. Bylo skvělé pozorovat, jak se ti dva do sebe pomalu a jistě zamilovávají. ,,Budu tě milovat pořád stejně - za pět, za deset let, kdykoli tě uvidím, pořád tě budu milovat stejně". Já sem si Tomáše zamilovala od prvních stránek, kluk který si na nic nehraje. Zato Lindě sem musela ze začátku přijít na chuť, naštěstí sem na ní po nějaké době změnila názor. Asi mi vadilo to její opíjení, ale ruku na srdce, kdo se v jejím věku občas víc nenapil . A ten konec, tak ten vás nenechá dlouho spát.