Recenze na knihu
Život na míru (Defekt) Nikki Erlick

Knihu jsem opravdu přečetla téměř jedním dechem. Kolikrát jsem se přistihla, že přemýšlím jako kdyby svět byl opravdu takový, o jakém se píše v knize. A že přemýšlím, jak bych se k tomu postavila. Knihu jsem koupila "naslepo", jen na základě poutavé reklamy Knihy Dobrovský. A nelituji

"Nejde o to, jak je život dlouhý, nýbrž jakou má hloubku. K tomu, abyste ovlivnili svět, stačí vůle tak učinit." Jednoho dne se každému člověku nad 22 let objeví záhadná krabička s jeho jménem a napisem "Uvnitř se nachází míra vašeho života". V ní se poté nachází provázek, který má u každého jinou délku podle míry jejich života. Teď se ukáže, jak na tenhle fakt je lidská společnost připravená a jak se s tím vypořádá. Kniha sledujeme životní osudy osmi lidí, kteří se vypořádávájí s danou situaci. Právě skrze jejich příběhy se dozvídáme, že se společnost nakonec rozdělí na ty, co mají krátký provázek a na ty, co mají delší provázek. Zatímco ti s delším jsou spokojeni a mohou bezstarostně žít dále, ti s kratším se musejí vypořádat s faktem, že nebudou dlouho žít a že se jejich postavení ve společnosti začíná postupně měnit. Řekla bych, že kniha vybízí k zamyšlení. Co bychom udělali mi, kdyby se ony krabičky objevily. Zachovaly bychom se lépe nebo snad hůř? Toť otázka. Co byste dělali Vy, kdybyste obdržely krabičku se svým provázkem? Otevřely byste ji? Nebo byste to raději nechaly být?

Kniha, na kterou jen tak nezapomenu, která vás nutí přemýšlet úplně o všem. Byl to zážitek. Určitě doporučuji!

,,Dostane se pacientovi horší péče, protože má krátký provázek, nebo je pacientův provázek krátký, protože se mu dostane horší péče?” Kniha Život na míru mě vtáhla do příběhů jednotlivých postav a jejich dilemat, která mě neustále nutila přemýšlet. S každou kapitolou jsem znovu a znovu měnil názor na to, jestli bych otevřel tu tajemnou krabičku s provázkem, nebo ne. Příběhy byly emotivní, často smutné, a dokázaly mě zasáhnout. Styl psaní byl plynulý a přirozený, což celkový dojem ještě umocnilo. I když byla kniha velmi dobrá, chyběl mi tam ten pomyslný wow efekt. Přesto si myslím, že nápad na příběh byl skvělý a že to lépe udělat nešlo.

Představte si svět, ve kterém se vám všechno může zhroutit jen na základě provázku v krabičce, který vám řekne jak dlouho budete žít. … a přesně tenhle svět tu dostanete. Celá kniha je složená z různých úhlů pohledu, 8 různých lidí, kteří se s provázky oznamující délku života vypořádávají po svém. Jsou tu všechny situace, do kterých se člověk může dostat. Čte se to dobře, jen jsem potřebovala víc prostoru na přemýšlení … různé scény totiž otevírají hodně témat, které jdou více do hloubky … ať už jde o blízkou smrt, naplněnost života, co určuje jeho kvalitu a i jestli mají mít všichni lidé opravdu stejná práva a vždy možnost volby. + psychologický román s prvky dystopie + propracované postavy, které se vypořádávají s provázky opravdu po svém + čtivě zpracované

Spíše než niterným nahlížením do duší postav příběhu se dějová osa zaobírá stavem a reakcí společnosti na vzniklou situaci. Ano, dostane se vám i náhled do životů jednotlivých postav, ale jejich osud stojí a padá s chováním dalších lidí a celé společnosti. Autorka nastavuje zrcadlo čtenářům a ukazuje jim, jak vrtkavý a náhodný jejich život může být, aniž by se o něj jakýmkoliv způsobem přičinili i to, jak ho mohou kdykoliv vzít do svých rukou a pouze na nich je, jak s ním naloží. Ačkoliv jsem se s příběhem chvíli sžívala, nakonec mi toto nevšední vyprávění přeci jenom něco dalo a v samém závěru, kdy se jednotlivé dílky poskládaly dohromady, mě dokonce i nadchlo. Zajímalo mě, kam a kudy autorka svůj námět povede i to, jak se popasuje se závěrem. Tahle kniha vám nabídne spoustu různorodých popudů k zamyšlení a možná i k samotné reakci.

Zajímavá kniha, originální nápad. Kniha vede k zamyšlení o životě jeho délce a kvalitě. Jak naložit se životem pokud by jsme věděli kdy bude jeho konec?? Je lepší vědět nebo nevědět jak dlouho nám zbývá? Tato kniha vás dovede k zamyšlení se nad tí. co he a není v životě důležité a co by naopak důležité být mělo. Místy se děj trochu táhl, ale co mi trochu vadilo, že nebylo uzavřené kde se vlastně provázky vzali.

Asi jsem měla příliš velké očekávání... Na tento titul jsem byla tak moc natěšená, že jsem dala stranou rozečtenou knihu, ale brzo přišlo zklamání. Kniha mne neupoutala a byla jsem ráda, když jsem jí dočetla. Chyběla mi nějaká akce, napětí, drama. Pro mě to byla spíš taková ukolébavka před spaním.

“Jestli žádné navždy neexistuje, vytvoříme si ho sami.” Tato kniha mnou opravdu otřásla a ne málo! Za sebe mohu říct, že bude patřit mezi ,,Moje TOP 10 knih v tomto roce. Ikdyž se jedná o fantasy prvky, tento příběh Vás donutí se zamyslet nad tím, co byste dělali, kdyby v naší populaci se stala stejná situace a objevili byste před vchodem krabičku s provázkem, který určuje délku Vašeho života…Ačkoliv je to jen příběh, upřímně jsem si tuto otázku položila tisíckrát během čtení a extrémně mě to vyděsilo, proto také kvůli tomu dávám 4,5 hvězdičky. Celkově ale musím říct, že autorka za mě napsala neskutečný příběh, který donutí každého z nás se zamyslet a soucítit s lidmi v této knize. Nejvíce se mi líbilo, že zde zapojila více postav, u kterých odhaluje jejich příběhy a také rozhodnutí ohledně toho, zda určitou krabičku otevřou nebo budou v nevědomí…Jenže tato situace koluje celým světem a život těchto lidí už není a nebude jako dříve. Příběh Vás vtáhne do děje, ale zároveň i vyděsí. Jako poslední věc však musím vyzdvihnout, tj. že autorka se toho nebála a napsala prostě příběh, který je provázaných smrtí, o které se dnešní populace bojí mluvit. Právě proto bych tuto knihu doporučila úplně každému, protože by si to opravdu každý měl přečíst. Po přečtení si totiž tuto knihu budete pamatovat ještě hodně dlouho, v tom mi věřte!

Skvělá kniha psaná pohledem 8 lidí, jejichž příběhy se protnou. Kapitoly jsou krátké, kniha se četla sama, ale často nutí k zamyšlení. Que sera, sera, je marné se na to ptát, kdo může své příští znát, que sera, sera. Co má být, má být.

Pozor!!!! Emoční nálož!!! Kniha sleduje osudy 8 obyčejných lidí. Většinou mají provázky kratší. A světe div se všechny příběhy jsou vzájemně propletené. Moc se mi líbilo, jak autorka zachytila tu paniku z neznámého. Od počátečního strachu, hysterie, lítosti až po agresivitu. Kniha je plná mouder a nutí nás se často zamýšlet nad samotným životem. Udělali bychom něco jinak, pokud bychom věděli, kolik máme času? Měla bych děti, kdybych věděla, že je neuvidím vyrůstat? Nebo kdybych věděla, že na jejich výchovu zůstanu sama? Vdala bych se za někoho s krátkým provázkem? Dělám ve svém životě vše tak, jak chci? Nebo bych měla něco změnit? Vážně hodně filozofie a emocí. Brečela jsem nejméně 5x. Musím říct, že konec mne dostal tak moc, že i děti se mně ptaly, co se stalo. Charaktery postav jsou vykresleny dobře. Autorka nám odkryje život každého před i po objevení krabiček. Najděte si zde své oblíbence i osoby, které budete nesnášet. Ale nic není černobílé. Autorka skvěle zakomponovala do příběhu i politiku. Konkrétně boj o prezidentský mandát. Co všechno jsou schopni lidé udělat pro moc? Jak umí využít strachu ostatních? Občas jsou kapitoly táhlejší a mně osobně mrzelo, že se neřešil moc původ tajemných skříněk.

Život na míru je kniha s originálním námětem, která mě zavedla do hlubin lidské duše. Nevěděla jsem, co od ní pořádně čekat, což bylo vlastně dobře. Příběh mi v mnoha ohledech připomínal psychologický román, jelikož se velká část knihy soustředila hlavně na samotné postavy. I když sledujeme osudy mnoha postav, tak jsem se v nich neztrácela. Přestože se děj v některých částech vlekl, celkový dojem z knihy je určitě pozitivní. Doporučuji všem, kteří hledají emotivní a strhující příběh, který se zaryje pod kůži.

“Osm obyčejných lidí, jedna neobyčejná volba” Jak byste se zachovali, kdybyste se dozvěděli kolik let vám ještě zbývá do konce života… Přesně v tomto příběhu se prolíná osud osmi postav s krátkými a dlouhými provázky. Společnost se postupně rozděluje, nastává chaos, zmatky a panika. Kniha poukazuje na emoce oněch osmi lidí. Jedna skupinka bojuje se strachem a dokonalostí stihnout toho co nejvíc, druhá bojuje zase se závistí a cítí se v ohrožení. Příběh je poutavý a velmi zajímavý. Nechtěla bych být v kůži těch s osudem krátkých provázků a vědět, kdy nastane konec. Je to velmi emotivní čtení, myšlenky těch postav jsou hodně rozvinuté, někdy popsané až moc zbytečně dlouze, každá osoba má své kapitoly a popisují svůj život před provázky a s provázky. Autorka zde nasoukala strašlivě moc emocí, co se týče lásky, přátelství a lidských hodnot. Konec byl velmi emotivní a plný slz. Za mě dost silné čtení. Vážím si , že mě holky z @knihydobrovsky daly šanci a vybraly mě knihu zrecenzovat a za to jim patří velké díky!

Stojí za přečtení tato kniha? ANO 100%. Budete místo chtít přestat číst, prootže je to smutné? Ano, budete chtít dál číst, protože budete chtít vědět jak to s jednotlivými postavami dopadne? Ano. Je to smysluplné čtení a zároveň nás učí co se může stát v dnešním světě a že každý jeden člověk má moc provést změnu a dopomct zvítězit dobru nad zlem.

" Život na míru" - kniha ,která mi připomněla , co je v životě skutečně důležité. Byla pro mě hluboce inspirativní. Pomohla mi znovu si uvědomit, jak důležité je žít v přítomnosti a být vděčný za vše, co člověk má. A také k úvaze zda krabičku otevřít či nikoli. Možná právě to, že nevíme, jak dlouhý je ten provázek, dává životu jeho krásu, napětí a i hodnotu. Nebo né ?

Čekala jsem něco jiného, ale ve finále musím knihu hodnotit kladně. Příběhy několika postav, často velmi emotivní, které do sebe nakonec zapadnou jako puzzle. I přes to se kniha čte dobře. Jednu hvězdu dávám dolů za Anthonyho linku, která mě moc nebavila i když pro příběh byla důležitá.

Kniha s velmi zajímavým námětem o životě a jeho délce. Kdybychom věděli, jak dlouho budeme žít, co by se změnilo ?

Svět se ze dne na den změnil na "před a po". Čehože "před a po", ptáte se? Představte si, že je vám 22 let a více... Jednoho rána každý takový člověk na světě (a následující dny každý další a další, kteří ten den slaví 22. narozeniny) na práh svého obydlí záhadnou krabičku, na jejímž víčku je napsáno: Uvnitř se nachází míra vašeho života Nic víc... První zvědavci nahlédnou do té své. Najdou v ní provázek - každý je jinak dlouhý. Postupně vychází najevo, že délka provázku je přímo úměrná délce života svého majitele. Poměrně rychle vznikne aplikace, kam stačí zadat délku svého provázku a hned máte jisto v tom, v kolika letech zemřete - kolik vám zbývá... Svět se s tím vypořádává různě: Severní Korea poručí všem, ať krabičku odevzdají bez ohledu na to, zda lidé již nahlédli či ne. Čína pro změnu nakáže povinně otevřít všem... Svět se pomalu začíná rozdělovat na "krátké & dlouhé". Příběh se odehrává v USA - jejich přístup ke vzniklé situaci je sice nazýván kompromisem, ale i tak zde ale délka provázků hraje velkou roli. A do toho tam zrovna probíhají kampaně kandidátů na post prezidenta. Na jedné straně Anthony - až nezdravě sebevědomý a ambiciózní "dlouhý" - jeho "krátký" protějšek je očividně bez šance. Někteří lidé se rozhodli krabičky neotvírat, jiní zase zvědavosti podlehli... A vznikl tím nejen prvotní zmatek, ale i následné "vystřízlivění" a otázky, co s tím? Co bude dál? Jsou krátcí opravdu podřadní? Ale hlavní děj knihy k nám přichází skrze zaměření se na několik konkrétních lidí včetně několika vedlejších postav, jejichž cesty se během celé knihy někdy nápadně, jindy nenápadně) nějakým způsobem protnou. K postavám není problém si udělat vztah - tím pádem to s nimi čtenář pak prožívá o to intenzivněji. "Que será, será - co má být, má být." (Jak několikrát zazní mezi řádky.) A ono se tak děje... Naše hlavní postavy se s tím vším "perou" každý podle svého... Jim i dalším lidem začíná docházet jedna věc: "Nejde o to, jak je život dlouhý, nýbrž jakou má hloubku." Nebo že: "Žít dlouho neznamená totéž jako žít dobře." Prostě nezáleží na délce provázku, ale na tom, co je mezi jeho koncem a začátkem - a to může ovlivnit každý pouze sám. Co byste děli vy? Otevřeli byste krabičku? A co dál? Přemýšlela jsem nad tím a snažila se odpovědět sama sobě popravdě, na základě toho, co o sobě vím... Došla jsem k závěru, že bych asi reagovala jinak v mladším věku a jinak nyní, kdy už je mi padesát pryč. No, jako mladá bych se asi bála otevřít. Dnes už bych se nebála... Vím, že moje zdraví není zas až tak OK, abych čekala dlouhý život, spíš bych chtěla jakous takous jistotu, že stihnu vše, co bych měla a třeba i to, co bych chtěla. A přiznám se, že na konci jsem neměla daleko k tomu, aby i slza ukápla... To se mi nestává často... Líbí se mi heslo z knihy: "Žij, jako bys měl krátký provázek"

Na knihu jsem asi měla velké nároky, čtením jsem byla zklamaná, ale nakonec to byla docela hezky napsaná knížka. Trochu chaos ohledně postav mne neminul, ale líbilo se mi prolínání mezi osobami stylem, že z jednoho úhlu vidí děvče sedící na schodech pár a dále pak pár vidí děvče sedící na schodech.

Jedna z nejlepších knih, které jsem v poslední době přečetla. Je to must-read!