Recenze na knihu
Nejdelší noc Kateřina Inachis

Kniha má dva příběhy. První je o elfím bojovníkovi Tarrisovi, kterého neustále přivolávají alchymisti a využívají jeho dovednosti a sílu. Když zklame je poslán do Mezisvětů, odkud ho opět bolestivou cestou přivolají zpět. Jemu jde ale o jediné, najít svou lásku. A tak žije ve věčném koloběhu bolesti, strachu, beznaděje a je jen na něm, zda se z toho dokáže vymanit. Tento příběh ve mně zanechal plno otázek, které nebyly zodpovězeny. Tím pádem ve mně osud bojovníka rezonoval ještě dlouho po dočtení a moje mysl domýšlela všechny varianty příběhu. Druhá část je o elfím kouzelníku Lyandelovi, který už jako malý kluk nedokáže ovládat svou ohnivou moc. Jeho sestra ho pošle na učení, kde se zdokonaluje. Jako dospělý muž se jednoho rána vzbudí a zjistí, že je na světě sám. Vydává se zjistit, co se stalo a třeba i zachránit svět. Druhý příběh je určitě jasnější, zajímavější, ale dělá to i to, že je delší. Elfí kouzelník cestuje po mrtvém světě, kde nejsou zvířata, a i rostliny chřadnou. Na konci mi oba příběhy zapadly do sebe, i když jsem tušila, kdo bude záporák. Autorka má krásnou slovní zásobu a příběhy dokáže vyprávět pohádkově. Opravdová nádhera přišla v doprovodných ilustracích, které tak úžasně dokreslují příběh. U těchto obrázků jsem se vždy zastavila a nějakou dobu se nad nimi rozplývala.

Kniha se skládá ze dvou příběhů. V prvním hraje hlavní roli bojovník Tarris, který byl oživen prastarým rituálem. Najde svoji ztracenou lásku, nebo se při cestě ztratí sám? Druhý příběh vypráví o kouzelníku Lyandelovi. Tento mladý elf přijde jednoho dne o všechno. Dokáže svět vrátit do původní podoby? Neskutečně krásný a originální příběh. Musím říct, že začátek na mne působil až hodně depresivně a vlastně jsem pořádně netušila, co si o knize myslet. Nevím, jak to autorka dokázala, ale emoce se ve mně doslova praly. Beznaděj, bezmoc, neustálý neutuchající koloběh marného života. Tyhle pocity mne dostávaly do kolen, a já musela o příběhu celé dny přemýšlet. Lyrický až poetický jazyk nechával prostor i pro vlastní fantazii. Druhý příběh je více epický. Krásný děj, u kterého mne hodně zajímalo, jak vše dopadne. Tady se znova objevuje bezmoc hlavního hrdiny, ale tou tmavou nocí beznaděje proniká tu a tam světlo, které nám říká, že všechno bude dobré. Chce to jen vytrvat. Knihu jsem si vážně zamilovala. Rozhodně ale nebude pro každého čtenáře. Minimálně u první části máte pocit, že čtete báseň. A stejně jako v básni, i tady bude každý z vás v příběhu vidět něco jiného. A to díky svým životním postojům a zkušenostem. Rozhodně ji doporučuji přečíst v období, kdy budete mít chuť babrat se v lidských pocitech i ve vlastní duši. Myslím, že tohle podzimní počasí bylo naprosto ideální. Postavy byly dokonale vykresleny. Všechny byly barevné, každá měla nějakou svou mouchu. Důležité ale bylo, zda to dobré v nich dokázalo zvítězit. Což se ne pokaždé povedlo. V knize je obsaženo spousta mouder. "Do lesa se chodí ztrácet mysl a nacházet duše." "S přítelem po boku není žádná cesta příliš dlouhá." Tento skvost je navíc doplněn i úžasnými ilustracemi, které malovala přímo autorka. Tolik talentu v jedné osobě, to jí jen tiše závidím. Hodnotím⭐⭐⭐⭐,5/5 Kniha je k zakoupení přímo u autorky nebo v nakladatelství BRK