Balony svobody

Kniha „Balony svobody. Letákové operace Svobodné Evropy 1951-1956“ je prvním českým souhrnným zpracováním jedné z kapitol dějin studené války. V letech 1951 až1956 bylo z území Německa vedeno postupně několik propagandistických kampaní s využitím letáků, dopravovaných nad Československo pomocí malých balonů. Byl to historicky nejrozsáhlejší projekt zasílání letáků vzdušnou na území Československa. Také mezi balonovými kampaněmi Svobodné Evropy byly ty směřované na území Československa ve srovnání s obdobnými projekty pro Maďarsko a Polsko daleko největší. Jako oficiální výkonné organizace vystupovaly americký Národní výbor pro svobodnou Evropu (the National Commitee for Free Europe) a jeho pomocná organizace Tažení za svobodu (the Crussade for Freedom). Ovšem skutečnými iniciátory byly CIA a vláda USA, které pokryly i nepochybně velké finanční náklady projektů. Vysílání letáků bylo jedním z kroků psychologické války, kterou se na přelomu čtyřicátých a padesátých let snažila americká vláda čelit předpokládanému komunistickému ohrožení. S vylíčením dobového zahraničně-politického kontextu přibližuje práce okolnosti vzniku myšlenky balonových akcí Svobodné Evropy. Popisuje také i jiné způsoby využití balonů jako dopravního prostředku ve studené válce, zejména k přepravě agentů západních zpravodajských služeb do Československa v letech 1953 až 1954. Další kapitoly líčí vznik prvního letákového projektu Svobodné Evropy „Větry svobody“ (Winds of Freedom) roku 1951, operace „Prospero“ roku 1953 a konečně nejrozsáhlejší operace „Veto“, které probíhala v letech 1954-1956. Práce se zabývá i rozkrýváním autorského a redakčního pozadí vzniku letáků Svobodné Evropy. Nechybí ani představení podobných projektů Svobodné Evropy pro Polsko a Maďarsko. Vysílání balonů s letáky vyvolávalo v totalitním režimu s jeho tuhou cenzurou zuřivé reakce jak v oblasti bezpečnostních a vojenských struktur, tak propagandy a diplomacie. Reakce jsou dalším tématem knihy. Není třeba zastírat, že masové vysílání balonů mělo i negativní důsledky v podobě některých náhodných zranění obyvatel při střetu s balony plněnými výbušným plynem. Komunistický režim se také pokusil na Svobodnou Evropu svalit odpovědnost za havárii československého dopravního letadla v Tatrách počátkem roku 1956. Druhá část knihy přináší chronologický výčet jednotlivých letáků s jejich popisem a obsahovou charakteristikou. Přílohou knihy je rovněž CD se snímky převážné většiny letáků. Tato obsáhlá příloha je cenná zejména proto, že letáků se dodnes dochovalo kupodivu jen poměrně malé množství. Bližší analýza ukazuje, že jde o unikátní formu exilové publicistiky, na níž se podíleli i významní výtvarníci. Skutečný vliv informací doručovaných balony nebylo v dané době možné nezávislým způsobem zjistit. Obrovský rozsah akcí a podrážděné reakce režimu nasvědčují tomu, že předpokládaný výsledek se v jistém smyslu dostavil. Podle toho, co je dnes známo o americké zahraniční politice v době prezidenta Eisenhowera, nebylo bezpochyby záměrem balonových akcí připravit půdu nějakou násilnou politickou změnu s americkou účastí za železnou oponou. Hlavním cílem této etapy psychologické války bylo především znejistit a zaměstnat protivníka nebo také způsobit mu i potíže a případně škody působením na domácí obyvatelstvo.

Sdílet 0