Hodnocení a recenze čtenářů Nápověda

4.3 z 5 4 hodnocení čtenářů

5 hvězdiček 4 hvězdičky 3 hvězdičky 2 hvězdičky 1 hvezdička

Přidejte své hodnocení produktu

Hodnocení našich knihkupců: 0.0 z 5

  • Lucyvase4 registrovaný uživatel 3 z 5 hvězdiček Hodnoceno z aplikace

    ,,Jaké to asi je žít se srdcem v těle?" ,,Každý den žiješ ve strachu ze smrti." ,,Nebo naopak, každý den cítíš, že jsi naživu, ne?" Ve městě nágů se schyluje k obřadu, při kterém dospívajícím jedincům vyříznou srdce z těla. To je pak ukryto ve Věži srdcí. V bezpečí nágského města a nágové se tak stanou téměř nesmrtelní. Jenže, co když existuje nága, která má z obřadu strach. Rjun je přesvědčený, že obřad nemůže přežít. Jeho kamarád Hwarite se má obřadu také zúčastnit, a pak má splnit tajný úkol, o kterém nikdo neví. Jenže celý obřad se naprosto vymkne kontrole a Rjun zjistí věci, které ho donutí utéct. Utéct do džungle a vydat se cestou na sever. Na území, kde nágy nemohou přežít. Jeho jediným štěstím je to, že na cestě není sám. Doprovází ho pěkně nesourodá trojice. Člověk Keigon, rekon Tynahan a tokkebi Pihjong. A tak výprava do chrámu Hainša, kde má Rjun důležitý úkol, může začít. Knihu jsem dočetla již před týdnem, ale ani po týdnu úplně nevím, jak mám hodnotit. Korejská mytologie se tu krásně snoubí s výpravnou fantasy. Já mám však obecně trochu problém s asijskou literaturou. Na mne asijští autoři píší většinou tak odlišně, že se málokdy dokážu pořádně začíst a obdivovat příběh. A to se mi stávalo místy i tady. V knize jsou úseky, které naprosto miluji, ale právě i části, které mne dost nudily. Ta jinakost je cítit hned v první kapitole. Moc se mi líbil humor, který mezi sebou měli všichni účastníci výpravy. Všichni tři společníci byli skvělý. Oblíbila jsem si každého z nich. Rekona, obřího válečníka s šesti metrovým kopím, který se bojí vody. Tokkebiho, mocného čaroděje ohně, který léta na obřím broukovi, ale nesnáší krev. I člověka, který loví a pojídá nágy. Tihle tři byli popsáni vážně skvěle. I humor mezi nimi fungoval. Malý problém jsem měla s Rjunem, ten mi úplně nesedl. Zajímavá byla nitromluva, kterou spolu nágové komunikovali, aniž by je někdo jiný slyšel. Líbilo se mi i celé nágské společenství,ve kterém vládnou ženy. Příběh se na 440 stranách moc neposunul. Stále nevíme spousta věcí. A mnoho stran za mne byla jen vycpavková vata. Chyběla mi i mapa.

    Přečíst více