RECENZE: Počítání hvězd

Nebyla jsem dítě, které by běželo otevřít encyklopedii o vesmíru. Byla jsem dítě, které si rádo představovalo. Nechtěla jsem vědět, co to vlastně je, ta zářivá hvězda, tečka na černém plátně. Vytvořila jsem si vlastní teorie, kterým jsem chtěla věřit. Ostatně, kdyby mi tehdy někdo řekl, že se dívám na jakési uskupení vodíku, hélia a dalších prvků, bylo by to pro mě spíš zklamání. V mé fantazii byly hvězdy živé, měly určitý význam, možná se z nich dala číst i budoucnost? Věřila jsem také, že kdybych opravdu rychle běžela, dorazila bych až na „konec horizontu“ a dokázala bych se nějaké hvězdy dotknout.

Dnes se na hvězdy dívám spíše z toho reálného pohledu. Vím, že se žádné z nich nikdy nedotknu. Ale určitou magii mají v mých očích stále. Kdykoli se ocitnu někde, kde je vidět jasná noční obloha, probouzí se v mně kousek z té malé holčičky… Počítání hvězd byla již od počátku kniha, kterou jsem si chtěla přečíst. Věřila jsem, že mě opět přenese do dob snění o hvězdách a vesmíru. A nakonec mi dala více, než jsem očekávala.

Příběh

Přeneseme se do alternativní historie, konkrétně do 50. let. Elma Yorková je svým způsobem také snílek. A k tomu nadaná výpočtářka a pilotka. Obě tyto vlastnosti se ukážou jako klíčové v momentě, kdy na východní pobřeží Spojených států dopadne meteorit. Většina populace vnímá zničení pobřeží jako obrovskou tragédii – což je bezesporu pravda, nicméně na pozadí této katastrofy se začne rýsovat mnohem větší problém a tím jsou klimatické změny a hrozba skleníkového efektu.

Podle prognóz špičkových odborníků a meteorologů má v horizontu několika let dojít k nezvratným změnám v klimatu. Změnám, které udělají ze Země neobyvatelnou planetu. Vznikne proto Mezinárodní vesmírná aliance, jejímž úkolem je dostat do vesmíru prvního člověka a pustit se do výzkumu daleko za hranicemi naší planety. Elma se na celém vesmírném projektu významně podílí svými přesnými výpočty, teoriemi, jak zefektivnit další lety, ale brzy jí přestane milimetrový papír a logaritmické pravítko stačit… Proč by nemohla do vesmíru letět ona sama? Proč by nemohly letěl i další ženy?

Se zadrženým dechem jsem se modlila, aby raketa letěla dál. Sloup ohně se pohyboval stále rychleji, výš a výš, až zmizel mezi mraky a zůstalo z něho jen mihotavé světýlko
slábnoucí ve tmě. Teta Esther se ke mně otočila a chytla mě za obě ruce.
„Děkuju.“
„Za co?“
„Nikdy by mě nenapadlo, že něco takového uvidím. Netušila jsem, proč se chceš stát astronautkou, nebo co to vlastně je, ale teď...“ Vzhlédla k oblakům, po raketě už nezbyla ani
stopa. „... teď vím, že musíš.“

Mary Robinette Kowal patří můj obrovský obdiv. Tak rozsáhlou rešerši si rozhodně nedělá každý spisovatel. Mary nicméně celou vesmírnou sérii pojala velice vážně a profesionálně. Nenechala pouze dopadnout meteorit na východní pobřeží Spojených států. Konzultovala s odborníky, co by dopad meteoritu pro lidstvo znamenal v případě, že by dopadl na zemi a v případě, že by dopadl do vody. Nejedná se tak o žádnou autorčinu fantazii, ale o reálné predikce, co by se v takovém případě stalo. Tato fakta a obsáhlé vysvětlení následně čtete v momentě, kdy se Elma se svým manželem snaží nové vládě vysvětlit prostřednictvím grafů, statistik a propočtů, že opuštění Země je nezbytné.

Mary dokonce nenechala Elmu sednout do letadla bez toho, aniž by si předem sama vyzkoušela leteckou kombinézu a nastudovala letecký žargon, se kterým jí pomohli sami profesionální letci. Nevypustila hrdiny své knihy jen tak do vesmíru. Konzultovala s raketovými inženýry, astronauty, lékaři a historiky vše podstatné. Důkazem budiž velice detailní situace před i po každém letu do vesmíru.

Verdikt

Mohlo by se tedy zdát, že před vámi leží řemeslně velice dobře zpracované sci-fi. Tady musím upozornit na jedno velké ALE. O tom, že před námi leží skvělý vědecko-fantastický příběh, není pochyb. Nicméně v celém příběhu rezonuje jedno společenské téma, které je velice aktuální i v naší současné době. A to je téma postavení žen ve společnosti. Elma se svým snem stát se astronautkou totiž naráží do zdi předsudků a protěžování mužů, jako těch „odolnějších, schopnějších a silnějších“. Jenže zakládání vesmírných kolonií se bez žen zkrátka neobejde – na to a na mnohem více aspektů Elma opakovaně své kolegy z řad mužů upozorňuje, a i když to vůbec není jednoduché, rozhodne se za svůj sen bojovat. Nejen kvůli sobě, ale i dalším ženám, které chtějí ze stínu předsudků vystoupit.

Z klasického sci-fi se tak rázem stává obstojný společenský román, který má velkou šanci oslovit i další čtenáře – nejen z řad milovníků sci-fi a vesmíru. Pro mne je to bez debat nejlepší kniha roku 2021, ke které se budu určitě ještě vracet (a přitom nedočkavě vyhlížet druhý díl!).

Hodnocení: 95 %