Obchodníci s lidmi - aneb jak ztratit iluze o humanitárních organizacích

Sdílejte článek s přáteli Sdílet 0 Sdílet

Hana Wielgusová

Obchodníci s lidmi - aneb jak ztratit iluze o humanitárních organizacích - titulní obrázek

Občas se našim redaktorům dostane do ruky kniha, která zcela vybočuje z klasické „mainstreamové“ beletrie. Tentokrát si naše redaktorka Hana vybrala Obchodníky s lidmi, publikaci, která jí vyrazila dech. V recenzi se dozvíte proč.

  

  • Obchodníci s lidmi

    Mezi břehy Středozemního moře probíhá rafinovaná a skrytá obchodní výměna. Zbožím jsou uprchlíci ze zbídačelých a násilím zasažených zemí Evropy a Asie, obchodníky džihádisté různého ražení. Tento…

    267 s DPH

    Skladem

    Četl(a) jsem

 

Loretta Napoleoni (1955) je italskou novinářkou a ekonomkou. Zabývá se světovým terorismem a jeho financováním se všemi svými dopady. Pracuje pro mnohé mezinárodní instituce a banky a veřejně komentuje aktuální události ve světových médiích. Na toto téma vydala již řadu knih. Z pozice předsedkyně skupiny boje proti terorismu Club de Madrid spolupracuje s hlavami států celého světa jako poradkyně při vytváření nové strategie potírání financování teroristických sítí. V současné době žije se svým mužem a čtyřmi dětmi střídavě ve Velké Británii a USA.

Loretta Napoleoni je odvážná a nebojí se nazývat situace pravými jmény, aniž by přitom vehementně prosazovala svůj názor, přestože se mu však zcela nevyhýbá. Je rovná a veškeré informace má ověřené a potvrzené, o čemž podává věrohodné důkazy. Témata rozebírá objektivně, čtenáři nechává prostor a nijak jím nemanipuluje.

Napsání knihy Obchodníci s lidmi předcházel autorčin desetiletý výzkum problematiky, při němž se setkávala s oběťmi únosů, profesionálními vyjednavači i vládními úředníky pracujícími v krizových štábech svých zemí. Je jasně patrné, že získala přehled o muslimském světě, který je nyní v pohybu, uprchlické krizi, z velké části založené na byznysu únosů a organizovaném zločinu, a tím odkryla, mimo jiné, jednu z temných stránek globalizace, která dle autorky zcela selhala.

Tato kniha je rozdělena na tři části. Mně už po přečtení pouhé předmluvy úplně vyrazila dech a bylo mi jasné, že moje recenze tentokrát nebude žádná selanka. A to mě čekalo ještě dalších téměř 200 stran... Co zavinil dobrý americký zákon proti terorismu a jak mohl pomoci tak špatné věci jako je organizovaný obchod s drogami? Kdo jsou a odkud se rekrutují převaděči soudobých uprchlíků? Co a kolik peněz dnes stojí západní státy výkupné za unesené a jaká je cena bezpečnostních agentur? Co znamená přímá úměra únosy-výkupné-zločin a jak s tím vším souvisí pád Berlínské zdi či jedenácté září? Tomu i jinému nebudete chtít uvěřit a zřejmě si s povzdechem zamumláte – a máme tu další, nový úhel pohledu na migraci…

V první části se autorka zaměřuje na konkrétní osudy rukojmích. Dozvíme se, kdo je to „pan Marlboro“, stojící za mnohým, a že různí rukojmí mají různou cenu. Uvádí fakta o uskutečněných únosech, ale i o záchranných akcích a kolik z nich bylo úspěšných. A něco o hodnotě lidského života. Obchod s lidmi, podle libosti nakládající s jejich životy, srovnává s otrokáři, kolonizátory 18. a 19. století, ale i s nacisty století dvacátého. Zmiňuje rovněž, jak odlišný přístup k těmto lidem, včetně únosců, mají jednotlivé vlády, ať už západní, anebo např. ta japonská a o zatajování informací, které způsobuje naprosto mylné a zkreslené představy turistů o bezpečnosti některých oblastí světa, zejména Afriky. Mluví také o tom, jak dávno již zanikla civilizace v Somálsku a proč právě somálský pirátský průmysl je jeden z líhní soudobých únosců a převaděčů.

„Pokud stále krmíte medvědy, budou se do vašeho tábora neustále vracet.“
Amanda Lindhoutová (oběť únosu)

 

Druhá část se věnuje obchodu s migranty z území kontrolovaných islamisty. Doslova úděs vyvolává autorka popisem promyšlené organizační struktury a financování tohoto obchodu, v němž je zahrnut i obchod se zbraněmi a drogami. Velký smutek, a pro někoho možná i téměř ztrátu iluzí, způsobí zjištění, kdo všechno na výnosech profituje, od humanitárních organizací až po podnikatele, kteří zajišťují uprchlíkům živobytí. Na tomto místě autorka hovoří také o nelidských podmínkách převozu uprchlíků v kontejnerech, kdy člověk přestává být člověkem a stává se pouhým zbožím.

„...jak přibývá příležitostí, organizace se zapojuje víc a víc do nelegálních aktivit ve snaze maximalizovat své příjmy…“

 

V závěrečné části Loretta Napoleoni vše shrne a pouze zde si dovolí opatrně, ale jasně vyjádřit i svůj vlastní názor. A ten nezní příliš povzbudivě. Vysvětluje Brexit , jaké jsou dlouhodobé prognózy současné Evropy a jak se k nim staví vůdci jejích zemí. Mluví o ekonomickém terorismu, vzniklém po jedenáctém září 2001 a o ohrožení v souvislosti s přesunem obchodu s drogami do Evropy a radikalizováním extrémismu, čehož je obchod s lidmi nedílnou součástí.

„Jen v roce 2015 do Německa dorazil 1 milion migrantů. V zimě 2016 dosahovalo starého kontinentu v průměru 3000 uprchlíků za den. Rozdíl mezi těmito čísly a čísly, která platila před deseti lety, ukazuje, že je obchod s lidmi dlouhodobým podnikem a zisky z něj mohou narůstat….“

 

Celá kniha je psána jasnou a srozumitelnou formou, a to velmi přesvědčivě. Autorka netvrdí, že všechno je černo-bílé, i když v tomto případě by se mohlo zdát, že je. Neodsuzuje, nevnucuje názor, jen informuje. U pasáží o imigrantských komunitách v západních zemích a upravování zpráv některých novinářů, jsem se ještě více utvrdila ve složitosti tohoto světa. Díky Lorettě Napoleoni a dalším, kteří o něm diskutují, jsem však malomyslnosti, jak by se dalo předpokládat, nepropadla, neboť věcná debata bez přílišných emocí, schopná tuto složitost přijmout, je jedním z velmi mála způsobů, jak napomoci jejímu zmírnění. 

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet 0 Sdílet

30 prodejen s odběrem Zdarma