Troufnu si tvrdit, že Jerúldelger je bílá vrána tuzemské literatury. Krimi odehrávající se v Mongolsku nabízí čtenáři nevšední zážitek. Jde o první román spisovatele Iana Manooka, který vychází v češtině.
Autor se s ničím nepáře a na čtenáře vlítne pěkně zostra. Během prvních pár stránek vám tak naservíruje mrtvou holčičku, brutálním způsobem zavražděné tři Čínany a dvě mongolské prostitutky. Dvěma mužům chybí přirození, jeden má v zadnici zaražený dřevěný násadec a obě ženy, nalezené v kontejnerech, mají v ústech to, co jejich čínským protějškům chybí. Tělo všech zdobí šesticípá hvězda. A tímto výčtem to rozhodně nekončí.
Jerúldelger je policejní komisař ulanbátorské policie. Má pocit, že nejlepší léta jsou dávno za ním. Je dost svérázný a nerudný. Před pár lety přišel o dceru a ženu. To proto, že ho někdo chtěl zlomit, aby vzdal svou práci.
Duch mongolských stepí
Nyní před ním stojí dva případy, které nemají zdánlivě nic společného. K tomu postupem času přibudou další. Jerúldelger bude bojovat s nevídanou brutalitou zločinů, časem a je možné, že i prohnilostí ve vlastních řadách. K tomu má dvě pomocnice – vyšetřovatelku Ojún a soudní lékařku Solongo.
V knize je věnovaný poměrně velký prostor popisu přírody, která působí v kontrastu se spáchanými ohavnostmi tak přirozeně a poeticky, že si v duchu vybavujete, jak asi vypadají širé mongolské stepi, jurty a jejich obyvatelé. Manook představuje také hlavní město Ulanbátor. Nastiňuje reálie jako stěhování kočovníků za lepším životem do hlavního města, kde na ně ale mnoho nečeká.
Autor přibližuje pocit vykořenění, zničení ducha místního obyvatelstva a tradic Sovětským svazem. Dozvíte se něco o zvycích země, třeba proč má žena před každou cestou pokropit mlékem všechny světové strany. Z těchto důvodů je kniha pro čtenáře velice zajímavá. Přibližuje nám exotický svět, o kterém téměř nic nevíme.
„Popisy jednotlivých zločinů jsou tak syrové, že i Vraní dívka Erika Axla Sunda (román, který měl v některých zemích na přebalu nálepku Jen pro silné povahy) je proti Jerúldelgerovi slabý čajíček.“
Svěží vítr v knihkupectvích
Co je to trochu kuriózní – při čtení jsem si celou dobu myslela, že autor Ian Manook je Mongol. Nevím proč, možná díky naprosto důvěrnému popisu reálií. Po dočtení knihy jsem si googlila a zjistila, že se jedná o francouzského autora, který působí pod pseudonymem. Jeho vlastní jméno zní Patrick Manoukian.
Na konci bych řekla, že Jerúldelger je krimi román, který bych doporučila úplně všem fanouškům (i nefanouškům) tohoto žánru. Na někoho možná bude působit až moc drsně a syrově, ale už díky netradičnímu zasazení děje do vzdáleného Mongolska a zcela nevšedním literárním postavám je svěžím větrem v našich knihkupectvích. A navíc věřte, že vás závěrečné rozuzlení naprosto šokuje.
Teď se z nich shodou okolností stávají spolubydlící ve studentské vile. A nejen že spolu musí žít pod jednou střechou, ale i společně velebit vilu. Během jejich společné práce se vynoří pocity, které Avery už dávno nechala za sebou.
