Recenze na knihu
Nestvůra z Essexu Sarah Perryová

Jsem v polovině a nuda. Musím se do čtení nutit. Rozvleklé popisování okolí a všeho nepodstaného. Zklamání.

Bohuzel vydrzela jsem jen 50 stranek, za me neskutecna nuda.

Na Nestvůru z Essexu jsem byla hodně zvědavá. Mám ráda historii a tak jsem tento viktoriánský román četla s velkým očekáváním. Za dva dny jsem knihu přečetla. Byla to příjemná přestávka od thrillerů a detektivek, příběh o mladé vdově Coře byl jemný a okouzlující. Byl to román o touze po lásce, o přírodě, nechybělo ani trochu feminismu a duchařiny. Vydejte se i vy, na temné a krásné pobřeží Essexu, kde se možná vynoří pověstná nestvůra. Bude to strašné i krásné zároveň !!!

Pod nádhernou obálkou se skrývá příběh o nestvůře, jenž brázdí břehy Essexu a děsí tím všechny lidi z vesnice. Ovšem hlavním námětem knihy autorky jsou právě oni lidé a jejich jednání vůči této příšeře. Celý děj je zasazen do 18. století, jenž lze dovodit z vytříbeného jazyka, jímž autorka popisuje příběh. Fiktivní příběh je občas doplněn dobovými skutečnostmi.

Tak tahle kniha se vůbecnepovedla. Nádherná obálka, ale to je tak asi vše. Jinak ohromná nuda. Zavádějící anotace a člověk aby v tom nějaou hloubku pohledal. 60 stran o pohřbu despotického manžela. Katastrofa. Počátky feminismu. Příšera Loch Ness a také průkopnictví v tom, že žena je bioložkou. Ano, já to chápu, ale tak nudně?

Z této knihy jsem docela rozpačitá. Nevím, proč byla ohodnocena v Británii jako kniha roku 2016, možná roku 1916, tomu spíše odpovídá styl psaní. Knihou jsem se protrápila, ale když jsem ji dočetla a zavřela, dojem z ní byl vlastně dobrý.