Schody do temnoty

Knížka se četla dobře, první polovina byla perfektní napínavá duchařina. Ke konci jsem ale měla pocit, že autorce došel dech. Závěr byl trošku uspěchaný, některé záležitosti nebyly dotažené do konce. Celkově je to ale pěkná kniha. Líbilo se mi prolínání více časových linek. To je zpracované opravdu pěkně.

Knížka se mi velmi líbila, byla hodně napínavá. Nikdy jsem neměla přečtenou knihu tak rychle. Přečetla jsem ji do 5 dnů. Kniha mě velmi bavila. Je totiž hodně napínavá a nutí vás to stále číst dal a dal.. Protínají se 3 časové linky, což je hodně super. O romantiku taky nebyla nouze, což se mi hodně líbilo, že kniha neobsahovala pouze hororové prvky. Skoda těch chyb v překladu, bylo jich opravdu hodně. Snad na každé druhé straně.. POZOR NÍŽE SPOILER! Trochu mi přišla skoda, ze jsme se poradně nedozvěděli, jak přesně zahynul pan George (vrah), možná jsem to hltala tak rychle, že mi to vypadlo, pak budu rada o doplnění, ale myslím, že uvedené to tam přímo nebylo.. jen víme, že jeho tělo je taky v tom sklepě. Škoda, že když tam byla popisovaná tak ta minulost, nebylo tam i popsané, jak teda všechny ty lidi přesně zabil. Ale je pravda, ze to už je asi na domyšlení.. S tou panenskou jsem čekala daleko lepší “pouto”, bylo to na ní stavěné. Ale jinak příběh opravdu skvělý, tleskam. Klidně bych uvítala filmové zpracování, myslím, že by si to knížka zasloužila, klidně Netflixove na dily, bylo by to jistě dost zajimave, jen jak jsou tam 3 casove linky, tak by to bylo asi opiznejsi.. ale jinak i přes ty chyby za me plný počet hvězd! Skoda, ze autorky jediná kniha…

Naprostá pecka

Od knihy jsem nic neočekávala a nakonec jsem byla mile překvapená... Tedy, až na ty HROMADY chyb a překlepů... Hlavní postava, Clare, se po mnoha letech vrací do svého rodného města Sumner's mills, protože její nejlepší kamarádka z dětství, Abby, se pokusila o sebevraždu v místním strašidelném domě o kterém vlastně moc lidí neví, protože je schovaný v lese. Říkaly mu Oktagon, kvůli jeho netypickému osmiúhelníkovému tvaru. Už jako malé se tam vydaly na průzkum a Abby si odtud odnesla trauma. V příběhu se střídají různé pohledy hlavní hrdinky Clare - z přítomnosti i z doby před 20 lety, ale prolínají se i s osudy některých ostatních lidí, kteří v Oktagonu žili. Opravdu mě bavily pasáže, kde se Clare vracela do dětství a znovu prožívala svou největší dětskou lásku a také první návštěvu Oktagonu, která nedopadla zrovna nejlépe. A osudy lidí co v tom prokletém domě žili? To mi stránky mizely pod rukama! Není to kniha plná násilí a lekaček, ale takového toho plíživého mrazení v zádech a to mě prostě baví mnohem víc. Jediné co mi na knize vadilo bylo, jak už jsem psala v úvodu, velké množství chyb a překlepů. Občas se to stane, jasně, ale tady?? Bylo to snad na každé dvoustraně - "musel" místo "musela" nebo "na předním  straně trička" a také "...vedlo ke chybně špatně naplánovaným hodinám.." A podobně. Těch chyb tam bylo VÁŽNĚ hodně a to mě při čtení trochu rušilo... Jinak to za mě byla povedená kniha a já si jí užila.

Ušlo to, ale za mě tohle fakt horor není. Nemůžu říct, že bych se byť jenom na chvíli při čtení bála.