Hádka

"Psychothriller s neuvěřitelným zvratem" Těch zvratů je tam ovšem víc!😮 Hannah je matka v domácnosti, její manžel má dobrou práci a na ní je, aby se starala o jejich dvě dcery - jedenáctiletou Rosie a patnáctiletou Olivii. Dcery nemůžou být odlišnější. Rosie je klidná a poslušná a Olivia zas vzpurná, rebelující a s matkou si vůbec nerozumí. Kniha mě bavila od prvních stránek. Je zde vykreslen složitý vztah matky a dcer, kdy matka chce pro své děti jen to nejlepší, ale ty, (hlavně tedy za starší) to berou jako omezování... Olivia chce žít jako normální teenager... A proto na tu párty nakonec jde, i přes přísný zákaz... No a tam to vlastně všechno začíná... Obyčejná hádka mezi Hannah a Olivií vyvolá sled událostí, které vyústí v několik nečekaných zvratů - no dobře, některé už tak malinko tušíte, ale párkrát jsem zůstala koukat s pusou otevřenou... Je těžké něco napsat tak, abych nic nevyzradila - což bych nerada, protože bych vás ochudila o to překvapení..😉 Takže zkrátka napíšu jen to, že se mi kniha libila a jediné co bych vytkla byl konec, kdy na můj vkus vše hrozně rychle vygradovalo a bylo to takové uspěchané. Mě kniha sedla, ale samozřejmě někdo může říct, že je první polovina knihy nuda - ale to mi v tomhle případě nevadilo - autorka prostě musela postavy čtenáři představit, aby pozdější zvraty dostaly ty pořádné grády... A myslím, že to se opravdu povedlo😊 Mé hodnocení: ⭐⭐⭐⭐

Pomalejší rozjezd, ale zato naprosto překvapivý zvrat. Rozhodně doporučuji!

Klubko příběhu se začíná odvíjet pozvolna a vyplétá zdánlivě obyčejný příběh běžné rodiny. Ale opravdu jen zdánlivě. Kdo je oběť a kdo tu přede sítě? Týrání má mnoho podob a není snadné zlo porazit. Následky jsou ničivé tak, že nikdo není vítěz. I kniha skončí, ale otázky zůstanou...Velmi dobrá kniha, doporučuji přečíst.

Hádka je kniha, v níž si nemůžete být jisti vůbec ničím a nikým. To, co vidíme, je jen pouhé zdání a skutečnost se skrývá hluboko pod povrchem. Kdo kým manipuluje a kdo je ovládaný? Jak moc jsme všímaví? Dokážeme rozpoznat, zda rodina spořádaná opravdu je, nebo tak jen působí navenek? A co ukrýváme ve svém nitru? Jsme schopni vidět pravou tvář toho druhého, nebo ho stále vnímáme takového, jakého ho chceme mít? Je možné se vymanit z citového vězení?

Knížku jsem přečetla jedním dechem za 4,5 hodiny. Úžasně napsané, člověk během čtení začne tušit další dění... Vřele doporučuji.