4.5 z 5 hvězdiček
pevná vazba572 Kč
Běžně 639 Kč
Kniha ( měkká vazba )
Patnáctý svazek Moderních dějin přináší opět řadu studií k dějinám 19. a 20. století. Jako první je zařazena obsáhlá studie Ivana Pfaffa Lidové obrození a lidoví buditelé. Se zřetelem na sociální stratifikaci národního hnutí 1800 -1850, která osvětluje společenské zdroje českého národního obrození. Následně Christian Neschwara ve studii Parlament… Přejít na celý popis
Poznejte recept na úspěch podle Arnolda Schwarzeneggera! Více informací
Patnáctý svazek Moderních dějin přináší opět řadu studií k dějinám 19. a 20. století. Jako první je zařazena obsáhlá studie Ivana Pfaffa Lidové obrození a lidoví buditelé. Se zřetelem na sociální stratifikaci národního hnutí 1800 -1850, která osvětluje společenské zdroje českého národního obrození. Následně Christian Neschwara ve studii Parlament und Organization des Reichsgericht der Österrecichishcen Monarchie pojednává o organizačních mechanismech parlamentní činnosti v habsburské říši. Potom Petr Štěpánek se v článku Integrálně nacionální koncepce Československé národní demokracie po vzniku ČSR zabývá problematikou českého nacionalismu v prostředí české pravice. Zdena Žáčková se ve stati Publicista a spisovatel Karel Horký a jeho týdeník Fronta. (Příspěvek k obrazu české protihradní opozice mezi světovými válkami) věnuje politické a publicistické aktivitě jednoho z významných oponentů „Hradu“ za první ČSR. Petr Novák v zajímavém článku Československá diplomacie a řecko-turecká válka 1920–1922 na konkrétní záležitosti přibližuje složitosti zahraniční politiky mladé ČSR. Jiří Lach v příspěvku Poláci a Čechoslováci jako členové mezinárodní historické komunity v letech 1918–1938 sleduje spolupráci historiků obou zemí v daném období v mezinárodních souvislostech. Jiří Friedl ve studii Na cestě ke konfliktu – kontakty československé exilové vlády s Polským výborem národního osvobození a polskou prozatímní vládou poukazuje na velice složité postavení československého zahraničního odboje na sklonku druhé světové války. Svazek završují tři na sebe navazující studie: Jiří Vykoukal, Sovětizace jako výkladový problém; Miroslav Tejchman, Stalinismus a destalinizace (Bulharsko, Rumunsko a Albánie v padesátých letech); Bohuslav Litera, K vývoji sovětského bloku ve druhé polovině 60. let, k problematice sovětizace střední a východní Evropy a vývoje sovětského bloku po druhé světové válce.
0.0 z 5 0 hodnocení čtenářů
0× 5 hvězdiček 0× 4 hvězdičky 0× 3 hvězdičky 0× 2 hvězdičky 0× 1 hvezdička
Získejte přehled o vývoji ceny za posledních 60 dní.