0.0 z 5 hvězdiček
měkká vazbaKniha
- Produkt je nedostupný.
Irena Žantovská má mnoho talentů. Ten divadelní se probudil jako první, už na studiích vedla divadlo poesie, inscenovala texty autorek blízkých svému vidění světa – Mariny Cvetajevové, Sylvie Plathové – i autorů vyjadřujících generační pocity té doby druhé půli 80. let, toho zvláštního bezčasí, co navzdory šedi kolem otevíralo nejedny dveře… Přejít na celý popis
K tomuto produktu zákazníci kupují
-
Slova pálená
-
Bezčasí
-
Básně IV. / Elegie
-
Romantik zapomenutý v čase
-
Vteřinové známosti
-
Máj
-
Millennials
-
Korzet duše
-
Znamení
-
Kytice
-
AKCE Chuť rozlitého vína
-
Jinak, a jinam
-
AKCE Mělké jámy
-
Vizuální poezie
-
Lesk sazí
-
Proluka
-
Vše o lásce
-
Pomalu tančím a nic se neděje
-
AKCE Moje břicho bylo jeskyní plnou barev
-
Všude pak viděla husy
-
Radosti života
-
Odplouvám, nečekej
-
Příběh slasti
-
AKCE Balada o Gali a "verše" které plují
Irena Žantovská má mnoho talentů. Ten divadelní se probudil jako první, už na studiích vedla divadlo poesie, inscenovala texty autorek blízkých svému vidění světa – Mariny Cvetajevové, Sylvie Plathové – i autorů vyjadřujících generační pocity té doby druhé půli 80. let, toho zvláštního bezčasí, co navzdory šedi kolem otevíralo nejedny dveře kreativitě individuální duše – tak si našla pro své inscenace opakovaně beatniky (Corsa, McClurea, Ferlinghettiho), později také německé expresionisty (Lasker-Schüllerovou, Trakla, Grosze), její kroky ji vedly ale také k inscenaci českých básníků – Kainara, Hraběte a především Ortena – její režie Elegií (aktuálně v Divadle v Celetné s Janem Potměšilem a Vladimírem Javorským) patří k erbovním dílům českého moderního divadla poesie. I v ryze činoherních režiích – od „oblastí“ po Národní divadlo si vybírala především autory, jejichž řeč – v doslovném i obrazném slova smyslu – byla spíše niterná, oproštěná od velkých vnějškových gest a velkohubé prázdnoty. Není divu, že se s největším vzájemným porozuměním potkala s třeba Čechovem, Strindbergem, Genetem… Toho rodu je i její poesie, jak velmi pozorně vystihl už dávný recenzent její první sbírky Zahrada soch Jan Dvořák. Tato vnitřní divadelnost její poesii předurčuje k scénickému uchopení. Proto také logicky právě z textů ze Zahrady soch vznikla před časem pozoruhodná inscenace spojující poesii (v podání Nely Boudové), experimentální hudební fúzi (Tomáše Reindla, oscilujícího mezi ethnem a soudobou vážnou hudbou), moderní balet (v choreografii Vladimíra Gončarova) a výtvarné umění (animované koláže Miroslava Huptycha). Sbírka Bezčasí je v mnohém směru komornější, introvertnější, než byla Zahrada soch. Chybí tu rozmáchlé „jevištní“ gesto, zato je tu až nečekaně vlídno a mírno, jako by krajina autorčina dětství – Vysočina – vstoupila do veršů a dala jim barvu, vůni, tvar – ale i jinou, niternější dramatičnost.
Hodnocení a recenze čtenářů Nápověda
0.0 z 5 0 hodnocení čtenářů
0× 5 hvězdiček 0× 4 hvězdičky 0× 3 hvězdičky 0× 2 hvězdičky 0× 1 hvezdička
Přidejte své hodnocení knihy
Vývoj ceny Nápověda
Získejte přehled o vývoji ceny za posledních 60 dní.
Články, které stojí za pozornost
-
Co číst v květnu: 5 novinek plných napětí a silných příběhů
-
Sirotčinec slečny Peregrinové: fenomén, který z podivnosti udělal přednost
-
Proti předpisům: F1 romance s nečekanou hloubkou | RECENZE
-
Yarros oznámila dvě nové knihy. Fanoušci Čtvrtého křídla spekulují
-
Romantické útěky poprvé s barevnou ořízkou
-
Hra bohů: Frustrující, přitažlivá… a neodložitelná | RECENZE
-
Magnesia Litera 2026 zná vítěze. Nejvíce zazářila Mariborská hypnóza
-
Divergence se vrací: Veronica Roth oznámila dvě nové knihy
-
Sto květů – co zůstane, když člověk začne zapomínat? | RECENZE
-
Kdo je Freida McFadden? Autorka Pomocnice odhalila svou identitu
-
Pokračování Spalující rivality vyjde již v květnu!
-
Alchemised: Kniha, která vás zničí, ale stejně ji neodložíte | RECENZE