Nová Botanika E-kniha

Obsah Nové Botaniky 2021/1

Editorial

Kadidlovníky a myrhovníky Sokotry - stromy, které psaly historii lidstva

V dalším díle o rostlinách Sokotry se zaměříme na kadidlovníky a myrhovníky. Jejich pryskyřice známé jako kadidlo a myrha psaly historii a využívají se tradičně nejen jako zdroj vonných látek při pálení, ale Sokotránci si jimi zvyšují i chuť k jídlu a dezinfikují ústní dutinu. Čím dalším jsou tyto rostliny zajímavé a proč řadě druhů hrozí vyhynutí?

Ořešák královský. Od evoluční minulosti po významné léčivé účinky

Ořešák královský určitě nemusíme dlouze představovat, kdo by neznal vlašské ořechy. Strom ceněný pro výživové a chuťové hodnoty svých plodů či kvalitní dřevo se vyznačuje také léčivými účinky listů i ořechů. Historie původu a rozšíření ořešáku je sice stále obestřena tajemstvím, ale jaká zjištění přinesly nové výzkumy?

 Garcinie kola – tradiční západoafrická dřevina s (ne)slibnou budoucností

Garcinie kola pochází ze západní a střední Afriky. Její semena jsou známá jako tzv. hořké kolové oříšky. Tradičně se používají pro řadu svých léčivých i afrodisiakálních účinků, kůra stromu má podobné využití a používá se např. i pro ochucování palmového vína. Současný zájem o obsahové látky v rostlině by však její existenci v přírodě mohl ohrozit.

Zázvor, vitánie a lékořice – známé léčivky nejen proti koronaviru SARS-CoV-2

Představíme vám tři známé léčivky, které se ukázaly perspektivní i proti koronaviru SARS CoV 2. Účinky zázvoru, vitánie a lékořice jsou rovněž antibakteriální a protizánětlivé, vitánie s lékořicí působí navíc protistresově. A jako bonus vám přinášíme speciální on-line článek s přehledem rostlin působících proti tomuto koronaviru.

Mydlokor tupolistý – zdroj látek pro výrobu vakcín

První vakcíny byly použity již před 300 lety a jsou stále jedním z nejdůležitějších pomocníků v boji proti infekčním chorobám. Součástí mnoha vakcín jsou i tzv. adjuvanta, která zvyšují imunitní reakci. Důležitým adjuvantem jsou i látky rostlinného původu, především saponiny, které pocházejí například z kůry stromu mydlokoru tupolistého, který si blíže představíme.

Zajímavé houby v přírodní rezervaci Buky u Vysokého Chvojna

Máme pro vás nový seriál Mykologicky cenná území v České republice, kde vám chceme postupně představovat zajímavá a dostupná území se zajímavými druhy hub pro poznávání. V prvním díle vás zavedeme do přírodní rezervace Buky u Vysokého Chvojna, kde se vyskytuje až 400 druhů hub. Tentokrát se zaměříme na štítovku stinnou, hnojník strakatý, korálovec bukový, pavučinec fialový a hřibník kaštanový.

Po stopách rozmanitosti rostlin v roce 2020

I v letošním roce vám ve spolupráci Královskými botanickými zahradami v Kew představíme několik ukázek nedávno objevených či nově popsaných druhů v říši rostlin (včetně jedné houby). Mezi zajímavými druhy nalezneme orchideje z Madagaskaru a Nové Guiney, liánu příbuznou batátům, v blízkosti zlatého dolu na Nové Guineji objevenou novou rostlinu z čeledi vřesovcovitých, a dokonce jednu zcela novou čeleď. A kdo by si odskočil (na houby) třeba na letišti v Londýně, mohl najít i nový druh.

Zelené zlato - chmel otáčivý

Levotočivá, nebo pravotočivá liána? Má, nebo nemá léčivé účinky? Jednodomý, nebo dvoudomý? Řeč je o chmelu otáčivém, a i když se u nás pěstuje a do zlatavého moku přidává již po staletí, známe jej dokonale a odpověděli byste správně? Genius loci jeho pěstování najdeme v žatecké chmelařské oblasti, kde písemné prameny o sbírání a pěstování chmele pocházejí již z 8. století. Pojďme blíže poznat rostlinu, která má velmi zajímavé obsahové látky.

 Lichořeřišnice větší a její využití nejen jako léčivky

Nejen z Amazonie, ale také z horských oblastí Jižní Ameriky pochází řada rostlin s léčivými účinky. K populárním léčivým bylinám patří také lichořeřišnice větší, která se používá i jako zelenina. Nejznámější z léčivých účinků lichořeřišnice jsou antimikrobiální (často se označuje jako „rostlinné antibiotikum“), především při léčbě urogenitálních infekcí, ale vykazuje například i antioxidační a protizánětlivý účinek i díky vysokému obsahu vitaminu C.

Bezlepkové minoritní plodiny – pohanka, quinoa a amarant

Co spojuje pohanku, quinou a amarant? Nejenže jejich semena neobsahují lepek, ale tyto rostliny patří mezi tzv. pseudoobiloviny. Využitím připomínají obiloviny, ale nepatří do čeledi rostlin lipnicovitých, tedy rostlin jednoděložných, ale do rostlin dvouděložných. Jsou to plodiny výživově hodnotné, a navíc vhodné pro širší pěstování díky své vysoké genetické variabilitě a schopnosti přizpůsobení se různým podmínkám prostředí od tropického až po mírné klima.

Za rostlinami do Patagonie. Národní park Perito Moreno

Jedním z nejkrásnějších parků Argentiny je Národní park Perito Moreno. Naše botanická výprava za nádhernými a pro nás exotickými rostlinami Patagonie pokračuje a navštívíme hřebeny červených skal, sutě, podmáčené loučky u potůčků i „třetihorní“ krajinu. Nad vším shlíží majestátní sopka Lanín. Poznáme např. bělokvěté prvosenky, jedny z nejkrásnějších jihoamerických violek, exotické máčky, pantoflíčky, bělavé blatouchy, kaktusy, orchideje či tisícileté stromy blahočetu chilského.

Pestrobarevná zahrada. Botanická zahrada hl. m. Prahy v průsečíku vědy, vzdělávání i odpočinku

Botanická zahrada hl. m. Prahy nedávno oslavila své padesáté výročí od založení v roce 1969. Rozkládá se v malebné oblasti Trojské kotliny a poskytuje možnost poznávání rozmanitého světa rostlin, vždyť zde najdete 2750 rodů z 324 čeledí světové flóry, uspořádané do pro dané druhy typických ekosystémů jak ve venkovním areálu, tak ve skleníku Fata Morgana.

Zdravotní stav dřevin a plísně z rodu fytoftora (Phytophthora)

V přírodě i parcích někdy zahlédneme nezdravě vypadající či dokonce usychající stromy. Stromy mohou být oslabeny různými stresovými faktory, např. suchem a/nebo škůdci. Přidat se za vhodných podmínek mohou ale i patogenní mikroorganismy typu bakterií či hub. Častým původcem prosychání stromů či nápadných lézí na kmenech jsou tzv. houbové organismy, do nichž patří i fytoftora, kterou vám nyní představíme.

Neviditelní kosmonauti. Vesmírná odysea rodu chlorela (Chlorella)

Řasa chlorela se účastnila téměř 70 % veškerých kosmických experimentů, ve kterých byly zastoupeny řasy, patří tedy mezi nejzkušenější „neviditelné kosmonauty“. V pokračování našeho seriálu vám přinášíme přehled fyziologických experimentů, kterých byla součástí za 60 let astrobiologických výzkumů.

Náš endemit rožec kuřičkolistý, zimostrázek alpský a další zajímavé rostliny ve Slavkovském lese

CHKO Slavkovský les tvoří převážně lesní komplexy, ale nalezneme zde i rašeliniště a podmáčené louky plné zajímavých rostlin. Jedním z nejpozoruhodnějších fenoménů zdejšího území jsou však hadcové výchozy. Poznejme specifický ráz zdejších rostlinných společenstev, detailněji rožec kuřičkolistý a zimostrázek alpský, ale i další zajímavé rostliny Slavkovského lesa.

Sdílet 0