0.0 z 5 hvězdiček
pevná vazba176 Kč
Běžně 197 Kč
Kniha
V lednu 1986 se Jan Skácel na hřbitově v Kralupech nad Vltavou rozloučil za české básníky s Jaroslavem Seifertem. Deset dní před 17. listopadem 1989 zemřel v Brně. Obě ty skutečnosti mají v sobě cosi tajnosnubného: Skácel, narozený na Slovácku roku 1922, byl v jistém smyslu posledním básníkem, typem, poetikou i posláním oné velké generace, která… Přejít na celý popis
Nenávidí její pokřivený odraz. Mohl by milovat její skutečné já? Co se stane, když ji dožene minulost, před kterou chtěla utéct? Více informací
V lednu 1986 se Jan Skácel na hřbitově v Kralupech nad Vltavou rozloučil za české básníky s Jaroslavem Seifertem. Deset dní před 17. listopadem 1989 zemřel v Brně. Obě ty skutečnosti mají v sobě cosi tajnosnubného: Skácel, narozený na Slovácku roku 1922, byl v jistém smyslu posledním básníkem, typem, poetikou i posláním oné velké generace, která vstoupila do literatury po 1. světové válce. A byl z těch odsouvaných, žijících v době bolesti, kteří nesli stigma času včleněné do slov veršů. Skácel byl lyrik. Síla jeho metafor je patrná už z názvů jeho sbírek - tak třeba: Kolik příležitostí má růže, Co zbylo z anděla, Hodina mezi psem a vlkem, Naděje s bukovými křídly, Odlévání do ztraceného vosku. Jindy zve k četbě slovo - pečeť: Smuténka, Metličky, Stracholam. Ve Skácelovi žije moravská úcta k češtině. Vědomí tradice, ozvuky folkloru. Jeho verše zrcadlí život básníka, který je údělem bytí. Skácelovy básně jsou líbezné i závažné, svědecké i zpovědní, a hlavně: neztrácejí dech života.
0.0 z 5 0 hodnocení čtenářů
0× 5 hvězdiček 0× 4 hvězdičky 0× 3 hvězdičky 0× 2 hvězdičky 0× 1 hvezdička
Získejte přehled o vývoji ceny za posledních 60 dní.