Dita Murinová 17. února 2016

Kdo mě zná, ví, že nejsem taková ta ženská ženská. Jsem prostě ta, která si raději vezme pohodlné boty a batoh, než aby se trápila s kabelkou, taškou a ještě podpatky. Takže vás asi ani nepřekvapí, že nečtu Elle.

A vlastně ani nečtu jiné ženské časopisy, románky a zaláskované příběhy. Když vyšla kniha P.S. od Ani Geislerové, nějak jsem tomu nevěnovala pozornost.

Úžasné zpracování

Samozřejmě mi nemohl uniknout ten šílený buzz, který okolo knihy byl, ale jinak jsem to nechávala plavat. Potom jsem ji viděla v knihkupectví a celkem mě překvapila. Zpracování bylo hodně originální, gumička zajímavá a celkově to před Vánoci křičelo: „Kup mě někomu jako vánoční dárek!“.

U nás doma připadá v úvahu jenom jedna osoba a to je máma, ale ta raději e-knihy. Nechala jsem to teda být. A nechala bych to být už možná napořád, kdyby mi nebylo P.S. nabídnuto na recenzování. Tak jsem se do ni teda pustila a v tu chvíli jsem ztratila veškeré pochybnosti, které jsem o knize měla. Ta kniha je prostě úžasná! 

Povedené ilustrace

Dobře. Možná jste na tom podobně jako já a nějaké sloupky v Elle by vás normálně taky nezajímaly. Ok. Beru. Jenže tahle knížka má dvě roviny – obsah a ilustrace. A ty ilustrace jsou prostě…kulervoucí. Dlouho jsem hledala jiné slovo, ale nenašla jsem. Ilustrace mi s každou další stránkou vyrážely dech a já musela knihu odkládat, abych potichu tleskala Lele Geislerové, která je jejich autorkou.

Bez ní a bez těch ilustrací by ta kniha nemohla existovat. Nebyla by potom tou úžasnou věcí, kterou si budete schovávat a ve chvílích smutku vytahovat, opatrně listovat a vychutnávat si každičký obrázek a tah štětce. Možná přeháním (a asi určitě to tak vypadá), ale zatím se z toho ještě nemůžu vzpamatovat. Tímhle odstavcem jsem chtěla říct, že knihu musíte mít už jenom kvůli těm ilustracím.

Citové variace

Samotný obsah knihy musím hodnotit kladně. Ale jsem si 100% jistá, že kdybych byla v jiné životní situaci a rozpoložení, hodnotila bych ji jinak. Přijde mi, že u téhle knihy jde hodně o to, jak se cítíte a jak moc jí dovolíte, aby vás ovlivňovala. Každopádně je skvělá a má v sobě všechno – radost, smutek, lásku, rodinu, sex, nakupování, jídlo, jídlo a ještě trochu jídla.

Aňa dokáže s naprostou lehkostí mluvit o tématech, které každá z nás řeší. Odhaluje i své soukromí a své vnitřní pocity a musím říct, že je moc fajn zjistit, že i tady tihle lidé – čti herci, zpěváci, celebrity – se trápí s naprosto stejnými věcmi jako my. Často mě Aňa svou upřímností a tím, jak dokonale dokázala některé situace popsat, dohnala až k slzám.

Hovorový jazyk

To třeba když mluvila o tom, jak moc miluje svou rodinu a svého partnera. Někdy jsem se zase musela usmát a souhlasně pokývat hlavou, protože popisovala přesně ty situace, které každodenně prožívám. Třeba to, když popisovala složitost žen a jejich myšlení.

Kniha pro mě osobně měla ale zásadní chybu – PRAŽŠTINU. Už tak je to pro mě jedna z nejbolestivějších stránek mého nového života v Praze. Ale takhle mi zasahovat do knižního zážitku? Ts! ? A tímhle odstavcem jsem zase chtěla říct to, že pokud překousnete Aninu pražštinu, tak i obsah je něco výjimečného, co byste si měli přečíst.

Autorské čtení

Zrovna, když jsem dočetla knihu, rozplývala se nad ní a spamovala s ní na všech sociálních sítích, pořádal Supraphon v Praze autorské čtení ke knize a audioknize P.S. Na autorském čtení jsem si nejen vybojovala božský autogram – mimochodem Aňa podepisuje velmi originálně a každý si odnášel jiného panáčka – ale taky jsem se přesvědčila o tom, že Aňa je ranařka, že většina věcí v knize je opravdu upřímně napsaná.

Jsem vážně ráda, že jsem si knihu přečetla a překonala svou „neženskost“. Ven se taky dostala informace o tom, že budou navazovat ještě další dvě knihy, které se ponesou v podobném duchu. A ta druhá je už prý v přípravě!

Sečteno podtrženo – P.S. od Ani Geislerové bylo první knihou, kterou jsem v roce 2016 četla. Byla taky tou nejlepší možnou knihou, kterou jsem mohla po dlouhé čtecí odmlce vzít do ruky. Hodně mi pomohla a moc jsem si ji užila. Doporučuju ji teď kudy chodím. Myslím si totiž, že tahle kniha potěší, i když třeba obsah úplně nesedne. Protože mít tenhle skvost v knihovničce na očích, to stojí za to!