Rozhovor s Jiřím Ladmanem, sportovním fanouškem a vedoucím prodejny na Zličíně

Sdílejte článek s přáteli Sdílet 0 Sdílet

Knihy Dobrovský

Rozhovor s Jiřím Ladmanem, sportovním fanouškem a vedoucím prodejny na Zličíně - titulní obrázek

Nahlédněte do zákuslisí našeho knihkupectví na Zličíně a udělejte si představu o tom, jaká je práce vedoucího prodejny. To a mnohem více se dozvíte v rozhovoru s naším vedoucím zličínské pobočky Jiřím Ladmanem.

Jaký jste měl vztah k literatuře v dětství?

Již od mala, kdy jsem ještě neuměl číst, jsem si rád v knihách prohlížel. Hlavně v mapách. Nad nimi jsem vydržel sedět i několik hodin a jezdit prstem například po řekách či silnicích. To mi mohly být tak 4 roky. Pamatuji si, že mi rodiče četli vysvětlivky, co jaký znak v mapě znamená a mně přišlo úsměvné, že kousek od Brna (Hranice na Moravě) je propast a že bych tam nechtěl bydlet, protože bych se bál, že do ní spadnu. Ty mapy mi vydržely dodnes... S tím spojené i jakékoliv knihy o cestování, kdy mě také bavilo dívat se na obrázky krajin, které u nás nejsou (moře, velké hory, pouště).

Jaké knihy vás nejvíce ovlivnily a podnítily Vaši lásku ke knihám?

Jak jsem již zmínil, hlavně cestopisy, knihy o naší krajině, o Praze. Prohlížet si obrázky a číst si o tom, kde jsem třeba právě byl na výletě, dozvědět se o tom místě více. V době, kdy nebyl internet, byly knihy jedinou takovou studnicí vědomostí. A pak také encyklopedie. Byl jsem hodně zvídavý a na jednu takovou knihu si pamatuji, mám ji doma dodnes. Jmenovala se Už vím proč. V pozdějším věku to byla klukovská klasika – Foglarovky: Boj o první místo, Chata v jezerní kotlině, Hoši od Bobří řeky a další. Je veliká škoda, že dnešní děti tyto knihy v podstatě neznají, protože prostě nejsou na trhu.

Co Vás přivedlo k práci v knihkupectví? Bylo to Vaše vysněné zaměstnání nebo Vám do života vstoupilo zcela spontánně?

Je to tak půl napůl. Bavilo mě dělat s lidmi a po škole jsem měl s kamarádem novinový stánek u Vršovického nádraží. Pak jsem nastoupil na vojnu a po jejím absolvovování jsem začal dělat vedoucího prodejny s italskou obuví pro jednu slovenskou firmu. Ale knihkupectví jsem jako zákazník a čtenář navštěvoval velice často a několikrát jsem se přistihl při myšlence, že tady by mě bavilo pracovat. Se zbožím, které se mi líbí, které mi voní, kde si mohu listovat. Úplně něco jiného než boty. U těch se mi nejvíce líbily zákaznice (smích). A je paradox, že než jsem nastoupil na prodejnu na Zličíně, nikdy jsem v tomto knihkupectví nebyl. Chodíval jsem do všech možných obchodů, ale do těchto končin v Praze jsem moc nejezdil. Až jednou, šel jsem okolo a na výloze byl inzerát, že hledají vedoucího prodejny. Opsal jsem si číslo, domluvil si schůzku na prodejně s panem Dobrovským a letos v létě už to bude 12 krásných let, co zde jsem. A jsem tu pořád rád a spokojený.

Co všechno leží na bedrech vedoucího prodejny?

V podstatě se dá říct, že úplně všechno. Od první do poslední knihy, když to řeknu zjednodušeně. Jaké knihy, v jakém počtu a jak jsou vyprezentované, jejich pravidelné doplňování, abychom měli ty tituly, které naši zákazníci chtějí a rádi kupují, naopak ty, o které už není takový zájem, vyměnit za novinky. A že těch nových a krásných knih je, kolikrát bych potřeboval dvakrát tak velkou prodejnu. Což samozřejmě nejde, a tak se to musí velice pečlivě hlídat. Dále to jsou moji kolegové a kolegyně – aby dokázali zákazníkovi poradit, byli příjemní, usměvaví a dobře nové knihy vyprezentovali a nabídli zákazníkům. Další věcí je komunikace se všemi dodavateli, s jejich obchodními zástupci, s naším vedením. Prostě veškerá práce okolo prodejny, veškerý servis zákazníkům. Aby byl náš zákazník spokojený, aby si u nás vybral knihu či dárek, co zrovna hledá a i ten, co nehledá, ale u nás ho našel (smích).

Jak byste charakterizoval svůj den v knihkupectví? Má zaběhnutý režim nebo se řídíte spíše podle aktuální situace?

Můj den začíná ranní kávou a vyřizováním emailové korespondence. Sesumírování předešlého dne, jeho výsledku a sepsání si v bodech plán na ten aktuální den. Pak přivítání svých kolegů a kolegyň, kdy s nimi všechny ty plány a novinky proberu, pobavíme se, co vyšlo za nové knihy, co ten den vyjde, kolik toho asi přijde, kam všude to rozmístíme, nemohou chybět ani nějaká ta čísla. Do této chvíle by se dalo říct, že se jedná o zaběhnutý režim. Samozřejmě je dané, kdy chodí zboží od kterého nakladatele, ale každý den je jiný, každý náš zákazník je jiný a každý má svá přání. A to máme rádi. Že ten den, i když se může zdát pokaždé stejný, tak je nakonec rozmanitý. A v celém dni se snažím o to, co jsem vlastně popsal, o to, co leží na bedrech vedoucího prodejny. Objednávky, vratky, příjem, návštěvy obchodních zástupců, personál, vzhled prodejny, výsledek,...

Jaká kniha či autor Vás v poslední době nejvíce oslovily?

Těch knih je opravdu velká škála. Na této práci mám rád to, že si opravdu vyberu, co se mi líbí, co si chci přečíst, většinou si dávám tyto knihy stranou, že si je později přečtu. Takže vězte, že těch knih, které mě zaujaly, jsou dobré čtyři desítky. Hodně mě třeba zajímá Urbex, takže kniho o tomto, dá se říct, stále rostoucím fenoménu. Pak mě jako sportovně založeného muže zajímají knihy o sportu, fotbalu zvláště. Takže před blížícím se mistrovství světa v Rusku je to kniha o připomenutí si těch předešlých MS s jasně říkajícím názvem Mistrovství světa ve fotbale FIFA. Pak jsou to životopisné knihy o sportovcích, a protože se kromě fotbalu zajímám i o tenis, tak pak o dvou tenisových géniech – Federer a Djokovič. A pak také jako otce dvou malých capartů, kdy hlavně kluk půjde pomalu v mých stopách, tak je to krásná kniha Atlas sportu, kde jsou popsány a nakresleny veškeré druhy sportu. Nejen fotbal a hokej.

  • Atlas sportu

    Judo, baseball, tenis, plavání, cyklistika a mnoho dalších sportů – to je dětský atlas věnovaný SVĚTOVĚ NEJOBLÍBENĚJŠÍM SPORTŮM. Nechybějí zde sportovní zajímavosti, historky, pravidla a profily…

    99 s DPH

    Skladem

    Četl(a) jsem

 

Jaký typ čtenáře jste? Čtete při každé příležitosti anebo jste spíše příležitostným čtenářem?

Jsem čtenář vášnivý a náruživý. Knihy jsou mým koníčkem a zároveň i prací. Což je nádherné, když se může člověk živit tím, co ho baví. To vlastně potvrzují v rozhovorech všichni sportovci. A na druhou stranu jsem krásným příkladem toho, když se řekne, že kovářova kobyla chodí bosa. Takže čtu při každé příležitosti, ale těch příležitostí tolik není. Jen večer, kdy čtu hlavně dětem před spaním. Sám na sebe tolik času nemám, a když je hezké počasí, jako v tomto období, tak jsem raději venku, sportuji rád a často, mým dalším oblíbeným místem je dětské hřiště a tady tedy ten čas a prostor na čtení moc není. Když už si ale ten čas pro sebe udělám, tak se začtu do pozdních nočních hodin.

Slyšeli jsme, že jste velkým fotbalovým fanouškem. Jak se těšíte na nadcházející MS ve fotbale?

Máte velice dobré informace. Ano, jsem možná větším fotbalovým fanouškem než čtenářem (smích). A na MS se těším moc. Za prvé je to svátek, hraje se jednou za 4 roky, takže se mi to tolik neokouká a nezevšední mi to jako například MS v hokeji, které se hraje každý rok. A když jsem u toho srovnání s hokejem, tak na fotbale je krásné to, a zvlášť na MS, že opravdu každý může porazit každého, že ti soupeři ve skupinách spolu tak často nehrají, protože je tam namíchán evropský styl, jihoamerický, africký a i když spousta hráčů hraje v Evropě, tak jako národní celek hraje každý svým stylem. A i když jsou tam favorité, tak ty zápasy jsou také o momentální formě, aby se mušžstvo na MS dostalo, musí hrát dlouhou a náročnou kvalifikaci a je to zasloužené. To mi u hokeje chybí, tam je to stále o 5-6 týmech a o jednom, čtvrtfinálovém zápase. Vyhraješ ho = možný úspěch, nevyhraješ = neúspěch. Však všichni víme, jak dopadla letos Jandačova parta v Dánsku. Takže se těším hodně, přítelkyně už moc ne (smích).

Zajímají Vás také fotbalové publikace? Jaké byste případně doporučil? 

Ano, zajímají. Protože kdo má rád tento sport, měl by také o něm něco vědět. Zajímat se o zákulisí, o hráče, o hru samotnou. Takže knihy o fotbale nemohou v mé knihovně chybět, hlavně o našem nejslavnějším českém klubu a o jeho historii, hráčích minulých i současných. Přečtu si knihy i o jiných týmech, ale ty si pouze půjčím a zase vrátím. Červenobílou knihu bych asi mít doma nemohl (smích). A co se týká MS, které je velkým fotbalovým svátkem, tak kniha, vlastně možná tak trochu fotbalová bible mistrovství světa, která se jmenuje všeříkajícně Oficiální historie mistrovství světa ve fotbale FIFA, by neměla chybět na žádném stolku fotbalového fanouška, který bude sledovat MS v televizi. A nejlépe hned vedle TV ovladače. Nevím, jak ostatní, ale nemám rád reklamy v televizi…stejně tak nemám rád přestávky….které ale musí být. Takže až bude přestávka, vezmu knihu do ruky a vyberu si nějaký rok, kdy se hrálo MS a připomenu si ho. Na fotografiích, v popisku vybraných nejlepších zápasů daného MS. A hned mi přestávka rychle a hlavně příjemně uteče. A spočítejte si, kolik je zápasů a knihu máte krásně přečtenou ani ne během měsíce. Takže mám ji doma, ale poprvé si ji otevřu, až rozhodčí ukončí 14.6. v 17:45 1. poločas zápasu Rusko – Saudská Arábie.

  • Oficiální historie FIFA mistrovství světa

    Zajímáte se o fotbal? Pak tahle publikace nesmí chybět ve vaší knihovně! Představuje komplexní přehled všech dvaceti fotbalových mistrovství světa pořádaných pod hlavičkou FIFA. Začíná prvním…

    626 s DPH

    Skladem

    Četl(a) jsem

 

 

Jste aktivním fanouškem, který miluje atmosféru fotbalových hřišť anebo se spokojíte i s televizními přenosy?

Tak na tuhle poslední otázku jsem se těšil nejvíce. Jsem velice aktivním fanouškem, za svou Spartičkou jsem projezdil celou republiku a v pohárech i dost míst v Evropě. Na zápasy na Stamford Bridge, Anfield Road nebo Old Trafford se nezapomíná. A nejvíce si cením, že jsem ještě zažil v roce 2005 atmosféru starého stadionu Highbury, než z něj udělali byty. To jsou krásné vzpomínky a tím i lehce opravím Vaší otázku – nemiluju atmosféru fotbalových hřišť, ale atmosféru fotbalových tribun. Ta dělá fotbal fotbalem, a i když některé naše české týmy nemusím, tak bez zápasů Sparta – Baník nebo Sparta – Slavie by to prostě nebylo ono. A to na stadionu být musím, permanentku na Letnou mám již 22 let. Takže se určitě nespokojím s TV přenosem. Kde mohu být a kam mohu jet podpořit svůj oblíbený tým, tam jedu a to zrovna TV přenosy moc v lásce nemám. Protože je spousty těch, co se spokojí s televizí a na fotbal nejdou, což je škoda. Na druhou stranu se rád podívám v televizi na zápasy Premier League nebo La Ligy. A samozřejmě i na přenosy z Ruska

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet 0 Sdílet

34 prodejen s odběrem Zdarma