RECENZE: Vražedné emoce

Sdílejte článek s přáteli Sdílet 0 Sdílet

Jiří Klimeš

RECENZE: Vražedné emoce - titulní obrázek

Vražedné emoce jsou psychologickou detektivkou vyprávěnou z pohledu dvou mužů. Do tohoto zajímavého čtení se pustil náš redaktor Jirka.

„V těchto lesích nebo v jejich blízkosti se nyní skrývá také vrah, muž, který náhle zešílel..."

  • Vražedné emoce

    pevná vazba

    Perfektní rodina. Perfektní dům. Perfektní život. Vše je nyní pryč. Malé univerzitní město v Pensylvánii se jednoho říjnového rána probouzí s děsivou zprávou, že žena a tři děti místního hrdiny…

    99 Kč

    449 Kč

    Do košíku

    Četl(a) jsem

Někdy se na knihu vrhnete hned, jakmile máte volnou chvíli, a jindy zase musíte potřebnou chvíli počkat, protože jinak vám hrozí, že si ke knize nenajdete cestu – a to by byla škoda. Trpělivost zvítězila nad nedočkavostí a přineslo to ovoce. Naladil jsem se na tu správnou vlnu, připravil si šálek cappuccina a vzal titul do ruky. Pomalu, ale jistě, začali mou mysl ovládat vražedné emoce.

"Nechť ze semene vyroste tráva, a z té se stane seno..."

Je mrazivé ráno, Thomas Huston bloudí hluboko v lesích a v ruce svírá zakrvácený kuchyňský nůž. To čím byl, úspěšným spisovatelem, oblíbeným učitelem a dobrým člověkem, je pryč. Manželka, dvě dcery a syn, všichni jsou mrtví a on je jejich vrahem. Nebo ne?

„Thomas Huston je mrtvý, řekl si. Učitel je mrtvý. Spisovatel je mrtvý. Slova, hudba a příběhy jsou všechny mrtvé. Teď zůstává jen moc. Moc mrtvého..."

Když jsou v domě Hustonových objevena mrtvá těla a Thomas Huston je na útěku, stává se pro místní policii ihned hlavním podezřelým. Případem je pověřen příslušník Pensylvánské státní policie, seržant Ryan Demarco. Hned od začátku Demarco tuší, že to nebude jednoduchý případ. Thomase Hustona zná velice dobře, jsou to totiž dobří přátelé. Demarco se vydává po stopách svého přítele a uvažuje nad tím, jak dobře ve skutečnosti Hustona zná. Zároveň však vycházejí na světlo jeho vlastní démoni a on svádí boj na dvou frontách. Na jedné straně bojuje s myšlenkami o Hustonově vině či nevině a na straně druhé ho neustále mučí vzpomínky na dávno zemřelého syna a manželku, která ho opustila. Na vyřešení tohoto případu bude potřebovat veškeré síly a možná to, ani tak, nebude stačit.

„Chápal příčinu svého smutku. Zdroj všeho smutku. Ztráta toho, co kdysi bylo, ale teď je ztracené...“

Vražedné emoce jsou psychologickou hrou dvou mužů. Kapitolu po kapitole pronikáme hlouběji do jejich myslí a snažíme se je pochopit. Zjišťujeme, že nic není tak, jak se zdá.

Randall Silvis nám ukazuje, že i když jsme přesvědčeni, že někoho známe dobře a jeho život se nám jeví jako pohádka zalitá sluncem, tak i přesto může být jeho mysl zahalená černým mrakem a ve výsledku se ukáže, že před námi jeho pravé já bylo skryto. Jak sám autor píše, v doslovu, Vražedné emoce balancují na hraně mezi detektivkou a psychologickým románem, i když, přeci jen, spíše inklinují k psychologickému románu a detektivní zápletka hraje v příběhu vedlejší roli, což ale v žádném případě nebylo na škodu. Příběh je čtivý od začátku do konce a tempo bylo rozvážné a poklidné, což mi bylo velice příjemné. Užíval jsem si váhání nad tím, zda-li je Huston opravdu vrah nebo ne a pasáže kde sám o sobě přemýšlí jako o postavě ze svého románu, byly pomyslnou třešničkou na dortu.

Jestli vás, milí čtenáři a čtenářky, lákají temné detektivní příběhy a máte rádi, když jsou postavy vykresleny opravdu do hloubky, pak nad tímto titulem neváhejte. Jenom se připravte, že při čtení budete mít husí kůži. 

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet 0 Sdílet