Kniha Babičky: Den zkázy je třetí a poslední díl z trilogie, která u nás vychází pod názvem Babičky. Opět se zde setkáváme se třemi hlavními hrdinkami, kterými jsou Siiri, Irma a Anna-Liisa, devadesátileté obyvatelky helsinského domova důchodců Podzimní háj.
Příběh pokračuje přesně tam, kde skončil předchozí díl. Autorka se rozhodla neopakovat události z předchozích knih, což stojí za pochvalu. Postavy si většinou udržely svoje charakteristiky, takže není potřeba odkazovat na dřívější děj.
Babičky bojují s technikou
Zápletka třetího dílu je založena na konfrontaci seniorů s moderní technikou. Podzimní háj prošel celkovou rekonstrukcí a stal se pilotním projektem domovů pro seniory, které by měly být provozovány zcela bez lidského personálu. Všechno řídí počítač, dohled je prováděn online. Důchodci se tak učí žít obklopeni stroji, se kterými samozřejmě neumí zacházet.
Obklopeni senzory, čipy, roboty a obrazovkami se v podstatě stávají "vězni" příslušníků sekty, která projekt supermoderního starobince kontroluje. Babičkám postupně dojde, v jaké situaci se ocitly, a rozhodnou se proti technice bojovat. Prozradím, že nakonec se jim to v podstatě podaří, ale vítězství nebude úplně zadarmo.
Pokud se nemýlím, hlavním poselstvím knihy je to, že technika nikdy nemůže nahradit lidský kontakt, ať už je člověku 9 nebo 90 let. Kniha je psána velmi pozvolně, aby se čtenář nejprve mohl namlsat pozlátka moderních technologií, a pak přijde postupné prozření.
Pomalý vývoj děje je v tomto případě zvolen velmi vhodně. Humorné situace se objevují zejména v první polovině knihy, kde se stařenky učí nové přístroje využívat. Druhá polovina už má smutnější nádech, nicméně hlavní hrdinky neztrácejí elán, a konec je velmi optimistický.
Velmi kladně hodnotím to, že Lindgrenová v této knize dokázala omezit situace, kdy se důchodci chovali jako malé děti. Přestože to je součást stáří, v předchozích dvou dílech se to až příliš opakovalo. Oceňuji, že si zvolila aktuální téma a zpracovala ho velmi stravitelným způsobem. Obrovskou pochvalu si zaslouží i překladatel Vladimír Piskoř, který si na knize dal očividně opravdu záležet. Ostatní překladatelé by se od něho měli učit.
Suma sumárum mě kniha Babičky: Den zkázy velmi příjemně překvapila. Doporučuji ji všem lidem, kteří mají ve svém okolí staršího člověka, a občas ztrácí trpělivost nad jeho počínáním. Knihy z trilogie Babičky Vám představí seniory z trochu jiného pohledu a jejich pomalé tempo vás uklidní. Pokud si potřebujete vyčistit hlavu od každodenních starostí, Babičky jsou rozhodně dobrou volbou. Jen prosím mějte na paměti, že se nejedná o detektivku se slečnou Marplovou.
