Mlýny osudu jsou již čtvrtou knihou Johana Theorina odehrávající se na ostrově Öland. Jedná se spíš o thriller než klasickou severskou detektivku, navíc se děj trochu netypicky odehrává v létě.
Tajemství na ostrově
Stejně jako v předchozích knihách se zde setkáváme s postavou starého námořníka Gerlofa Davidssona. Ten žije v místním domově pro seniory, na víkendy však jezdí na svou nedalekou chatu u moře. A právě tady se setká s druhou hlavní postavou knihy, dvanáctiletým Jonasem, který sem přijel spolu s bratrem a jejich otcem, pomáhat svému strýci Kentu Klossovi s organizací a chodem letního resortu Olandic.
Jonas se jednou v noci dostane na loď s umírajícími námořníky a mužem ohánějícím se sekerou. Má strach to komukoli říct, nakonec se však svěří právě Gerlofovi. Řekne mu i o tajemném muži, jehož vídává stát u údajně prokleté kamenné mohyly. Gerlof o tom ví své, svého času tam pomáhal s Aronem Fredhem pohřbívat Edvarda Klosse, Jonasova pradědečka, když se z rakve ozvalo tajemné bouchání... Tehdy byl jen chlapec, teď však má zkušenosti i kontakty, aby přišel na to, co se na ostrově děje.
Johan Theorin už ve své prvotině ukázal, že umí dobře pracovat s psychologií postav, což v této knize potvrzuje. Nesnaží se o popis co nejbrutálnějších vražd, nechce šokovat. Jeho strategie je jiná – chce ukázat, že zlo se umí skrývat v každém z nás a že většinou vznikne z touhy být lepším člověkem.
Nebo také z důvodu mnohem méně ušlechtilého – z touhy přežít. S některými postavami se čtenář může znát z minulých knih, hrají však většinou pouze epizodní roli. Kromě současných událostí sledujeme i dějovou linku začínající kolem roku 1927, mapující osudy a cesty mladého Arona, který odjíždí do Ameriky.
Uvěřitelné postavy
Autorovi nelze upřít důkladnou znalost ostrova i Nové země, čtenář si tak může prostředí detailně přestavit. Někdy však sklouzává do přehnané popisnosti, což zpomaluje děj. Celkově bych řekla, že kniha má pomalejší rozjezd a zápletka na sebe nechává čekat, což by čtenáře zvyklé na Nesboho nebo Keplera mohlo odradit. I název je zavádějící – přestože je poetický, nemyslím si, že by mlýny byly v příběhu tak zásadní. Mlýny osudu jsou další knihou ze série z ostrova Oland a ti, kteří si oblíbili Gerlofa Davidssona, by ji určitě měli mít v knihovničce.
Je to vynikající psychologický thriller, avšak nelze od něj čekat rychlý spád a akci, spíš pozvolné šíření zlověstného pocitu. Z mého pohledu by knize prospěl tak o sto stran menší rozsah. Pozitivní však může být jeho odlišnost, kdy chybí skvělí detektivové, ovšem nahrazují je lidé obyčejní, se všemi kladnými i zápornými vlastnostmi.
Je to thriller civilní, hledá cesty, jak pomstít všechny staré křivdy s využitím všech dostupných prostředků a bez účasti policie. Vzhledem k Theorinově předchozí tvorbě mi tato kniha připadala slabší, ovšem i tak má něco do sebe a autorovi fanoušky jistě nezklame.
