Michal Viewegh dosvědčuje, že je Zpátky ve hře

Michal Viewegh dosvědčuje, že je Zpátky ve hře - titulní obrázek

Po delší době se Michal Viewegh vrací s novou knihou. V předchozím titulu Můj život po životě popisoval své zážitky poté, co mu praskla srdeční aorta. V novince najdeme třináct povídek, které na předchozí knihu navazují.

Knížečka je to útlá, se dvěma sty dvaceti stranami a malým formátem. Povídky jsou krátké, některé úsměvné, některé stojí za hlubší zamyšlení. Ve většině vystupuje hlavní hrdina Oskar, autorovo alter ego. Zkusím nastínit děj několika z nich.

Povídky ze života

Křižovatka: Zdánlivě obyčejná situace – rodinný výlet. Manželka s dětmi jedou na výlet na hrad, za nimi otec Oskar ve svém autě, vracející se z pracovní schůzky. Jeho žena však mine ceduli s nápisem Hrad, přestože na ni Oskar bliká a naznačuje jí, že jede špatně. Ona se ještě navíc zapovídá s houbařem. Odlišný pohled na situaci očima obou stran. Místy vtipné, ze života.

Subtilní věci chlapi nepochopí: Na začátku stál novinový článek s informací, že žena na dovolené zabila svého muže, načež si spokojeně užila moře a sluníčka a až poté, co se mrtvý manžel začal připomínat zápachem, ohlásila případ na policii. Viewegh zde rozvádí důvody, proč to dotyčná udělala a popisuje celou příhodu právě z pohledu manželky. Velmi povedená povídka, líbila se mi, dobrý nápad zamyslet se nad skutečnou událostí na základě zprávy v novinách.

 

 

Úsměvné příhody

Chuanovy svatební přípravy: Zde autor popisuje příběh muže (přezdívaného Chuana), který prodělal stejnou srdeční příhodu jako sám Viewegh. Tento Chuan má problémy s pamětí, proto si všechno zapisuje. Jednoho dne otevře diář a dozví se, že se v sobotu žení s údajnou Simonou. Není si toho vědom a ani si není jistý, s jakou Simonou to má vstoupit do manželství, proto jedné z nich zavolá. Dotyčná však o svatbě nic neví, čímž Chuana na nějakou chvíli uklidní. Pointu nebudu prozrazovat, ale zasmála jsem se ;)

Zmenšený muž: Hlavní hrdina se probouzí po večerním tahu s kamarády (a whisky) a shledává, že jeho tělo je poněkud nesouměrné. Zmenšuje se. Každý den o centimetr, zato s železnou pravidelností. Nejprve dosahuje výšky jednoho metru. Pak se vejde do dětské sedačky a v posledních dnech i do krabičky od sirek. Doktoři si nevědí rady a nikdo vlastně neví, co záhadné zmenšování způsobilo. Zajímavý, lehce fantastický námět, který by se ale klidně mohl stát realitou.

Smutek, ale i naděje

Řada povídek v knize působí smutně, někdy až depresivně, když čteme o problémech s pamětí, soucitu blízkých a neschopností včlenit se do kolektivu. Oproti nim vyznívá poslední povídka Zpátky ve hře optimisticky, autor hledí vstříc světlým zítřkům, ačkoli chtěl právě skočit z Žižkovské věže.

Nelze upřít řadu autobiografických prvků, autor však mísí realitu s fikcí natolik mistrně, že nejde poznat, co sám zažil a o čem jen fabuluje. Píše o životě se všemi jeho stránkami, radostmi, smutky, ironií i kritickými momenty. Některé povídky byly povedené více, některé méně.

Myslím si, že tato kniha nebude patřit k vrcholům Vieweghovy tvorby, spíš mezi průměr, ale své místo si jistě najde. Už jen tím, že je to první kniha v jeho novém životě, kdy se málem podruhé narodil. Doporučuju jak jeho fanouškům, tak i čtenářům, kteří teprve váhají, co si přečíst. Zkuste Zpátky ve hře, strávíte s ní pár pěkných chvil.

Mohlo by vás zajímat

Zpátky ve hře - Michal Viewegh Nedostupné

4.3 z 5 hvězdiček

pevná vazba

Nová próza Michala Viewegha se jmenuje podle jedné ze třinácti povídek, která knihu také uzavírá. Autor svou oblíbenou postavu – Oskara –...

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet 0 Sdílet

Nejnovější články