Melvillova Bílá velryba proplouvá staletími

Sdílejte článek s přáteli Sdílet 0 Sdílet

Lenka Šimková

Melvillova Bílá velryba proplouvá staletími - titulní obrázek

Klasická literatura není příliš častým objektem současných recenzí a volbou redaktorů při nabídce recenzních výtisků. Tedy v masovějším měřítku a v mainstreamových médiích či na internetových knižních blozích různorodých kvalit.

Proč se vracet ke klasice

Jak také posuzovat něco, co je mnohdy staletími prověřeno a spadá do kánonu povinné či doporučované četby ve školách? Literární kritika upozorňuje zejména na soudobou produkci rozličných nakladatelství, což je zajisté v naprostém pořádku. Přesto se vyplatí věnovat pozornost i starším dílům, zejména proto, že mnohým z nich se v průběhu let opakovaně dostává nového kabátku.

Bílá velryba

Herman Melville

312 s DPH

Skladem

Dalším důvodem může být opětovné prověření nadčasovosti těchto literárních počinů, která nás mnohdy udivuje a těší. Nebo jejich reflexe v kontextu dané doby či jednoduše zamyšlení se nad tím, co konkrétního nám mohou nabídnout i s velkým časovým odstupem. A v neposlední řadě jde samozřejmě o příběh, který překonal věky, takže by měl být dobrý.

Jedním z případů znovuvydávání našich domácích i zahraničních klasiků je edice Omega, ve které nedávno vyšla Melvillova Bílá velryba. Jejím cílem je zmíněné vydávání klasické české a světové literatury s novými obálkami. A právě obálky jsou tím, co vás na knihách velmi zaujme hned na první pohled. Jejich autorem je Jiří Miňovský a jsou jedním slovem skvostné. Myslím si, že zabalit tzv. školní četbu do atraktivního obalu je neocenitelným tahem, který přiláká mladé lidi k četbě stokrát více než cokoli jiného.

Člověk versus příroda

Ale zpět k dílu Hermana Melvilla. Jeho vrcholné dílo Bílá velryba je příběhem muže jménem Izmael. Ten se znaven šedostí a bezvýznamností každodenního pevninského života nechá najmout na velrybářskou loď Pequod.

Velmi brzy se ale ukáže, že smyslem výpravy není lov kytovců a návrat do domovského přístavu s plnými barely velrybího tuku. Jediným cílem lodního kapitána Achaba je pomsta. Na jednom z předchozích lovů se setkal s obrovským Moby Dickem, který ho připravil o nohu.

Melvillův román z roku 1851 je do dnešních dnů považován za jedno z nejvýznamnějších děl americké literatury. Bílá velryba není jen dobrodružným příběhem z velrybářského prostředí. Autor neopakovatelným stylem popisuje odvěký boj obyčejného člověka s přírodou a zároveň se zamýšlí nad smyslem veškerého lidského snažení – to vše se píše na obálce. A možná by k tomu nebylo co dodat, vždyť je to ona „klasika“. Ale přesto ještě pokračujme.

Osud legendární knihy

Výchozím textem pro nové vydání v roce 2014 byla edice z roku 1933 (vydavatelství Družstevní práce). Text byl přizpůsoben současnému jazykovému úzu, je tedy dobře čitelný i pro současnou generaci dospívajících a mladých lidí. Velmi zajímavá je předmluva Jaroslavy a Jiřího Medkových zasazující Bílou velrybu do širšího kontextu, zmiňující filmové adaptace či další zajímavosti o knize, která neměla ke čtenářům vždy snadnou cestu.

A potom zbývá snad už „jen“ příběh samotný. Místy strhující, místy fascinující, místy snad příliš přerušovaný faktografií. Příběh s překvapivě silnými náboženskými motivy – lze snad upozadit podobenství o Jonášovi a velrybě? Příběh přes to všechno stále dobrodružný, romantický a aktuální.

V čem? Pro mě například v tomto: Náhody v podstatě neexistují. Pokud v životě něco chceš, stůj si za tím. Respektuj druhé, více pokory nikdy neuškodí. Co je jiné, není špatné. Příroda si bez nás lehce poradí po staletí, my bez ní ne už během pár dní. Když tě něco „spolkne“, není všem dnům konec. Určitě by se dalo pokračovat, nechť si ale každý čtenář najde to své, stejně jako Izmael (alter ego spisovatele).

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet 0 Sdílet

Související knihy