Kniha oslavující krásy naší vlasti i její sté výročí

Kniha oslavující krásy naší vlasti i její sté výročí - titulní obrázek

Nahlédněte do publikace České dějiny – 100 památných míst z pera Jana Kvirence. Vznikla k příležitosti stého výročí naší země a jde o opravdu nejhodnotnější vyjádření úcty k naší zemi a národu.

 

„Ještě nikdo takový se nenarodil a neobjevil pod sluncem, který by dokázal naši sílu zlomit. My jsme zvyklí na to, že vládneme cizím krajinám, a ne aby někdo vládl nad naší…“

Takto o našem národu smýšlel slavný Sámo, vůdce Slovanů ve válce s kočovnými Avary, řečený „slovanský král“. Že byl cizinec? To nevadí, vždyť celá česká historie je tak rozmanitá! Vzpomeňme si na hodiny dějepisu, všechny ty letopočty, události… Malý národ, ale velké dějiny. Dalším důkazem o této skutečnosti je nádherná kniha, kterou právě držím v ruce - České dějiny – 100 památných míst.

 

 

 

Autorem je učitel dějepisu - Jan Kvirenc. Ve svém oboru je uznávaným publicistou, který se podílel na řadě učebnic, atlasů a sborníků a pravidelně přispívá do časopisu literatury faktu Přísně tajné. Zabývá se totiž metodikou výuky a popularizací historie. Kromě toho je organizátorem i lektorem dějepisného vzdělávání a recenzent dějepisných publikací. Za dlouholetou spolupráci s Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského byl v roce 2012 vyznamenán Medailí Jana Amose Komenského. V letošním roce pak obdržel prestižní ocenění Učené společnosti ČR a Nadačního fondu Neuron pro pedagogy. Pro mě však zůstává především skvělým spisovatelem, jenž je navíc ještě vtipný.

Po přečtení téměř pětisetstránkové knihy České dějiny – 100 památných míst, která právě vyšla u nakladatelství Grada, jej naprosto respektuji. Máme před sebou encyklopedii stovky památných míst naší země. I když nepostrádá vše, co má správná encyklopedie mít, včetně seznamu Kronikářů a legendistů, soupisu Pramenů a literatury, odkud autor čerpal, Místní rejstřík a Abecední seznam kapitol, není to jen obyčejná encyklopedie.

Jan Kvirenc nám v ní povypráví i stovku příběhů, z nichž každý se nějakým způsobem váže k jednotlivým místům. O některých jsme možná ani netušili, anebo zapomněli, že jsou památná. Projdeme se společně s ním českými dějinami, od těch dávných až po ty téměř současné. Od praotce Čecha, přes bitvy, dobrodružné výpravy, milostné romance a státnická rozhodnutí, až do první republiky. Cestou zjistíme, že stopy dějin jsou všudypřítomné. Budeme mít pocit, že nenajdeme místečko na mapě, které by nebylo památné, že každé je nějak spojeno s českou historií a jejími událostmi. Budeme hrdí, že tak silné osobnosti, se kterými se setkáme, máme mezi svými předky. A pocítíme také hrdost nad sebou samými, že jsme jejich potomky a že země jako je ta česká, je naší vlastí.

Za pomoci citací z Kosmovy a Dalimilovy kroniky, které autor poupravil, aby byly čitelné, se dozvíme z dějin vše podstatné. A ještě mnohem víc. Kromě dějepisu, který se učíme ve škole, zkorigoval autor i známé české mýty, báje a pověsti a prozradil jejich reálný základ. Najdeme v nich jejich skryté významy, ne-li přímo ideologii a nebudeme se stačit divit.

Uvidíme, jak to všechno bylo doopravdy a že vše souvisí se vším. Už v první třetině knihy zjistíme, proč „dlouhé vlasy znamenají krátký rozum“ a kolik je na zemi takových „oráčů“ jako byl Přemysl. Ani setkání s Tatary, Huny, Avary a Germány nebude jednoduché, bude trochu drsné a dokonce i pověstná slovanská „holubičí povaha“ se otřese v základech. Napadlo vás někdy, že praotec Čech byl možná vrah? A jestlipak víte, kdo přišel první? A byly Čechy v té době ještě liduprázdné? Pokud jste si však mysleli, že byly krásné a úrodné, tak jste se nemýlili. Je to jedna z nemnoha informací, ve kterých se shodli i Kosmas s Dalimilem:

„V Evropě leží Germánie a v jejích končinách směrem k severní straně daleko široko se rozkládá kraj, kolem dokola obklíčený horami, jež se podivuhodným způsobem táhnou po obvodu celé země.. Povrch této země tenkrát zaujímaly širé lesní pustiny bez lidského obyvatele, zněly však hlasně bzukotem rojů včel a zpěvem rozličného ptactva. Zvěře bylo ve hvozdech bez počtu jako písku v moři nebo jako hvězd na nebi… Vody tam byly čisťounké a k lidskému užívání zdravé, rovněž i ryby chutné a výživné. Je to divná věc a lze z ní uvážiti, jak vysoko se vypíná tato země: nevtéká do ní žádná cizí řeka, nýbrž všechny toky malé i velké, pojaty arci do větší řeky, jež slove Labe, tekou až do Severního moře. A poněvadž tato země za těch časů ležela nedotčená rádlem a do té doby ještě do ní nevešel člověk, který by se ji dotekl, uznávám za vhodnější o její úrodnosti či neúrodnosti pomlčeti…“

To, že kniha, i se svými Blanickými rytíři, vychází právě u příležitosti stého výročí založení Československé republiky, jistě není náhoda a já tento počin považuji za jedno z nejhodnotnějších vyjádření úcty k naší zemi a národu. A ať už ji přečtete naráz, anebo postupně, či nesouvisle, jen tak, jak vás napadne, budete z ní mít dobrý pocit. 

Mohlo by vás zajímat

4.5 z 5 hvězdiček

pevná vazba

Rok 1968 si historie pamatuje jako období společenských a politických změn a celosvětových protestů proti stávajícímu sociálnímu modelu:...

559 Kč

Běžně 699 Kč

Na prodejně

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet 4 Sdílet

Podcasty