Jak vytáhnout prince z pohádky vám poradí Láska mezi písmenky

Láska hory přenáší

Delilah se zamilovala do super kluka. Má jen jednu chybu. Je to princ Oliver z pohádkové knihy, kterou si neustále čte. Zjistí, že ji Oliver vidí a může si s ní povídat. A nic si nepřeje víc, než se dostat z knihy, kde je každý den stejný. Pomocí různých náhod a kouzel se nakonec Oliver dostává do skutečného světa. Nic ale není zadarmo, a proto se musel vyměnit za Edgara. Jeho matka je spisovatelka, která knihu napsala a postavu Olivera stvořila podle svého syna. Výměna se podaří a Delilah je štěstím bez sebe, že může být se svým princem.

Oliver si užívá rozmanitost života, ale brzy se dozví i o jeho špatných stránkách. Zjistí, že ne všichni jsou jeho přátelé a že bojovat s drakem byla proti denním strastem středoškoláka procházka růžovým sadem. Delilah si vše taky představovala jinak. Při čtení pohádky měla Olivera jen pro sebe a nyní se o něj musí dělit se spolužáky a dokonce soupeřit se školní královnou.

Vrátit se, nebo zůstat?

Edgar si mezitím užívá, že je konečně v nějakém příběhu hlavní postava. Kniha má ale svůj řád a všechny změny, co nastaly, se sama snaží napravit. Oliver má zase starosti s tím, přesvědčit Edgarovu mámu, že je její syn. I když ona se poslední dobou také chová nějak divně. Delilah si začne uvědomovat, že její pohádka nemusí mít nutně dobrý konec. A když se navíc pár dalších postav z knihy ocitne v jejím životě, má pocit, že je vše nějak komplikované.

Říká se, že když si člověk něco moc přeje, tak se mu to splní, ale bude to v případě Olivera a Delilah stačit? Každý z nás se občas při čtení knihy přistihneme, že si přejeme, aby se hlavní hrdina přenesl k nám a žil s námi šťastně až do smrti. Ale život není pohádka a realita je hodně jiná. Jak by si poradil s každodenními starostmi a jak bychom vysvětlovali okolí, že ten náš nový kamarád pochází úplně z jiného světa? Právě ta nereálnost, je na knihách to lákavé. A od toho běžného života si do knih chodíme odpočinout.

„Je rozdíl mezi domem a domovem. Když přijedete do sousedova bytu nebo do předsíně své nejlepší kamarádky, nemáte pocit, že jste doma, nebo ano? Samozřejmě to u nich vypadá jinak. Mají jiný nábytek, zdi mají nesprávné barvy a pobíhají kolem vás domácí mazlíčci, kteří vám nepatří. I kdyby všechny domy vypadaly stejně-byly stejně zařízené-stejně byste při návštěvě neměli pocit, že jste ve svém. Domov nepoznáte podle toho, kde jste, ale s kým.“ (úryvek z knihy)

Žít v pohádce má své výhody

Láska mezi písmenky je, jak už název napovídá, romantický příběh. Ale kdo četl už nějakou knihu od této autorky, tak mu bude jasné, že se neponese celá jen v příjemném duchu. Je do něj zahrnuto vše, co se života týká. Láska, žárlivost, nemoc i smrt. A na rozdíl od pohádky, kde když zemře hlavní postava, tak jen přetočíme pár listů zpátky, a ona ještě žije, tak v životě je smrt definitivní a nezvratitelná. Jodi Picoult si tentokrát jako pomocnou sílu vzala svoji dceru, se kterou tento krásný zamilovaný román napsala.

Při doslovu autorek na závěru knihy se dočteme, kdo jim byl inspirací a po kom je pojmenovaný jejich pohádkový princ. Také je na konci pár ilustrací, abychom si lépe představili Oliverův svět. Ale jestli nám při čtení této knihy něco nebude chybět, tak to bude právě představivost. I když je kniha zařazena do beletrie pro mládež, tak věřím, že i oko dospělé ženy nezůstane po přečtení suché.