Dokonalý cizinec odhalí ta nejhlubší tajemství

Catherine ji rozhodně nekoupila. Když se začte, s hrůzou zjistí, že kniha není vůbec fiktivní. V hlavní hrdince poznává samu sebe a své osudné tajemství, o kterém si myslela, že si ho jednou vezme do hrobu. Je vyděšená, o to víc, když záhy zjistí, že další kniha se dostala do rukou jejího pětadvacetiletého syna, který s ní už nebydlí.

Hrdinka se téměř hroutí, protože ví, že dřív nebo později se o jejím tajemství dozví také manžel. Snaží se vypátrat autora příběhu, který se skrývá pod jménem E. J. Preston. Jediný člověk, který mohl o minulosti vědět totéž, co ona, je přece dvacet let mrtvý. Kdo se tedy rozhodl, že jí po tolika letech zničí život?

Překvapivé zvraty

Dokonalý cizinec je výtečný debut. Kniha se četla jako po másle. V příběhu se střídají kapitoly o Catherine, které jsou psané ve třetí osobě a kapitoly jednoho nešťastného starého muže. Ty jsou psány v osobě první. Mění se také období současnosti a minulosti.

Příběh má svižný děj, autorka vás nenechá ani chvíli zahálet a odvrátit myšlenky k něčemu jinému. Od začátku budete napnutí jako kšandy. Když se dozvíte zápletku, můžete mít pocit, tušení, že víte, jaký konec si pro vás autorka nachystala. Překvapivé zvraty vás však neminou.

Já jsem knihou opravdu nadšená, čtení jsem si naprosto užila. Kniha Renée Knight je navíc moc pěkně graficky zpracovaná. Má krásnou obálku a stránky mají po okrajích design filmu, podobně jako vidíte na přebalu. Zpočátku mě úprava stránek při čtení možná malinko rušila, měla jsem pocit, že nepřiměřeně přitahuje moji pozornost a odtahuje ji tak od psaného textu. Ale po začtení do děje jsem to přestala vnímat, příběh mě totiž naprosto pohltil.

„Robert hodí knížku zpátky do dřezu. Catherine ji popadne oběma rukama, běží s ní k odpadkovému koši, jako by stránky pořád hořely, a mrskne jí do odpadků. Potom černý pytel vytáhne a zaváže. Tohle všechno provádí ve vysoké rychlosti, jako kdyby někdo stiskl tlačítko zrychleného převíjení. Utíká s pytlem ke vchodu, ven ze dveří, vhodí ho do popelnice a zabouchne kovový poklop. Potom už pomaleji vystoupá po schodech ke vchodu, vejde a zavře za sebou.“ (úryvek z knihy)

Přirovnání ke Zmizelé

Charaktery hlavních postav míchá autorka tak, že si snad ani jednu nemůžete úplně oblíbit a fandit jí. Což mi ale vůbec nevadilo, k příběhu to patřilo a jinak to být ani nemohlo. Zopakuji tedy ještě jednou, že jde opravdu o skvělý prvotní počin a Renée tleskám.

Nakonec zmíním přirovnání k románům Zmizelá či Dívce ve vlaku, které se v anotaci objevuje. Nemám ráda toto škatulkování, ba ho přímo nesnáším. Dívku ve vlaku jsem nečetla, tudíž nemohu srovnávat děj či zápletku a Zmizelá se mi nelíbila. Nevidím mezi nimi žádnou podobnost, tudíž toto přirovnání nechápu.

O autorce

Renée Knight pracovala pro BBC jako filmová dokumentaristka, později psala filmové a televizní scénáře, než se rozhodla naplno věnovat beletrii. Žije v Londýně s manželem a dvěma dětmi.

Dokonalý cizinec je jejím románovým debutem, který okamžitě po vydání atakoval přední příčky žebříčků bestsellerů a jehož recenze přirovnávají ke Zmizelé či Dívce ve vlaku.