Autor měsíce: Zoje Stage

K dnešnímu dni publikovala Zoje Stage celkem tři napínavé psychologické romány – Dětské zoubky, Země divů a Útěk za svobodou. Přidala ještě novelu The Girl Who Outgrew the World a v únoru 2023 se chystá vydání dalšího jejího románu s názvem Mothered.

Dětské zoubky

Hlavními tématy jejích knih jsou napětí, tajemno a nadpřirozeno. Jinými slovy horor. A přesně takový je i příběh vztahu matky s dcerou, který řeší otázky dědičnosti a tabu spojených s mateřstvím, Dětské zoubky. Poprvé byly publikovány v roce 2018 a okamžitě se zařadily mezi bestsellery USA Today a finalisty ceny Bram Stoker Award. Kromě toho se tato kniha stala, jako jeden z nejlepších hororů, knihou týdne časopisu People Magazine. Tento psychologický román vypráví o Suzette, které se nedaří navázat vztah s její sedmiletou dcerou Hannou. Proč nemluví ani s vlastními rodiči? Snaží se snad svoji matku zabít? To je tajemství, které se odkryje až na šokujícím konci a zůstane ve vás ještě hodně dlouhou dobu.

Země divů 

Země divů je autorčinou druhou knihou a v originále vyšla roku 2020. Opět psychologický thriller, rodinné drama, a navíc částečně duchařské, je strhující a hrůzu nahánějící příběh Bennettovy umělecké rodiny se dvěma malými dětmi, která opustí rušné velkoměsto a přestěhuje se do usedlosti na samotě v Adirondackém pohoří. Vypráví o tom, jak se okouzlení z nádherné přírody, a především z prastaré borovice, rostoucí na jejich pozemku, promění v děsivý horor a boj o život. Román je plný přírodních divů a nadpřirozených jevů, střídaných nečekanými zvraty. Provokuje, a zároveň nutí k zamyšlení – jak je to vlastně s tou přírodou?

Útěk za svobodou

Útěk za svobodou je třetí a v českém překladu úplně nová kniha od Zoje Stage. Tentokrát jde na první dojem o dobrodružný thriller. K hororu, jak sami poznáte, však rozhodně nebude mít daleko. Sestry Imogen a Beck, a Tilda, jejich kamarádka od střední školy, byly kdysi nerozlučná trojice. Jejich cesty se ale v průběhu dvou desetiletí rozešly. Poté, co Imogen přežije traumatické napadení, přijde Beck s návrhem, že podniknou výpravu do divočiny, která je opět spojí. Týden v odlehlé přírodě je přesně to, co potřebují. Aspoň v to doufají. Když však potom s batohem na zádech cestují náročným terénem Grand Canyonu, začínají na povrch vyplouvat stará tajemství jejich minulosti.

Napětí se, i díky únavě a tomu, že se jim záhadně ztrácejí zásoby, nepříjemně zvyšuje. Navíc to vypadá, že je něco pronásleduje. Něco velmi zlého. Imogen, Beck a Tilda se rázem ocitnou v situaci, která 2 do poslední špetky prověří jejich fyzické i duševní síly. Zoje Stage se zde opět, jak už ji známe, hluboce ponořila do psychologie postav, a vytvořila tak nesmírně napínavé dílo, které vás rozhodně nezanechá klidnými.

Jak vypadá den Zoje Stage?

A jak všechna tato díla Zoje Stage vytvořila? A jak tráví svůj pracovní den? Říká, že rozhodně není ranní ptáče. Její typický „psací“ den vypadá tak, že vstane mezi devátou a desátou, posnídá cereálie, nakrmí kočku, podívá se na zprávy, přečte nějaké emaily a pak jde ještě na chvíli do postele. K psacímu stolu usedá okolo jedné až druhé odpoledne, ale to ještě nějaký čas setrvává na sociálních sítích. Pak potřebuje svačinu. A teprve potom je připravena psát. S ohledem na své zdraví to však nedokáže dlouho v kuse. Naučila se prý, ohledně množství napsaných stránek za den, nemít od sebe velká očekávání. Obvykle chce napsat víc, ale méně je vždycky lepší než nic.

Nejvíc energie má mezi desátou a půlnocí. Poté ještě často pracuje na jiných projektech nebo třeba vaří. Spát jde okolo druhé hodiny ranní. A tak to jde stále dokola. V Pittsburghu, kde Zoje Stage žije, má pracovnu se stolem blízko u okna. To, aby mohla koukat ven a vidět co se kolem děje. Na stole potřebuje mít spoustu prostoru, protože tam většinou leží její kočka, která někdy ovšem preferuje místo za notebookem nebo přímo na něm. No, uznejte sami, není to skvělý život? Popřejme tedy naší autorce měsíce hodně zdraví a ještě spoustu tvůrčí síly, ať se my čtenáři máme na co těšit.