Dopisy ztraceným

Knížka mé opravdu zaujala, ale ne tak moc jak jsem si představovala. Že začátku zajímavé ke konci to začalo docela nudit.

Jedna z nejlepších knih co jsem četla, krásně zpracovaný příběh, odpočinkový.

Nejoblíbenější kniha všech dob! Kniha, díky které jsem propadla čtení.

Příběh jsem měla docela dost dlouho na TBR a strašně dlouho jsem i odkládala čtení. Hodně tomu přispěl letošní Humbook i moje sestra, takže když jsem ji u nás v knihovně viděla, neodolala jsem a knihu jsem si půjčila. Moc se mi líbí, jak řeší závažná témata, která člověka tíží a jak si s sebou nese svůj příběh, který poznamenal nejen tu osobu, ale i jeho okolí a jak se s tím všichni snaží vyrovnávat. Declan je na první pohled grázlík, ale když vezmete okolnosti, které ho do tohohle dostaly, začnete jej nejen litovat, ale máte chuť se za mě poprat a vynadat jeho okolí za to, jak s k němu chovají. Člověk úplně cítí smutek s hlubokou díru ztráty. Juliet na druhou stranu je sice se svým čerstvým smutkem mnohem více pochopitelnější, přesto v sobě nosí díru jak vrata po zemřelé matce a vlastně chvíle, kdy Declan odpovídá poprvé na její dopis, je pro ně oba dost ozdravná. Miluju, jak se navzájem anonymně podporují a nutí se vystoupit ze své současné komfortní zóny. Příběh je opravdu silný a za mě by to klidně mohlo být i jako doporučená četba ve škole.

Musím uznat, že tohle bylo velmi podařené YA contemporary a rozhodně je to jedna z knih u které chápu, že se z ní stal humbook tip. Celý příběh se skvěle četl a já knihu doslova zhltla, přestože to není žádný drobek přečetla jsem jí za den. I když nejsem zrovna zastánce střídání pohledů různých postav tady to bylo skvělé a rozhodně mnohem zajimavější než se na celou situaci shlížet pouze z jedné strany. Opravdu mě zaujalo jak autorka vykreslila všechny postavy a jejich jednotlivé postavy a jak nás provedla jejich vývojem v průběhu příběhu. I když občas jejich chování bylo trošku nepochopitelné, ale to už tak u YA knih bývá ke všem jsem si našla cestu a prožívala s nimi emotivně každou část příběhu. Uculovala jsem se když přišel nový "dopis", byla jsem frustrovaná když něco nevyšlo tak jak by mělo nebo i smutná z situací, kterými si hrdinové museli projít. Řekla bych že přesně to sdílení emocí s hlavními postavami je něco čeho by taková kniha měla u čtenáře dosáhnout. Takže i když se našlo pár drobností, které bych vytkla jako třeba špatně čitelný font u vzkazů na začátku příběhu, nebo občasná pro mě nelogická situace musím říct, že čtení jsem si opravdu užila. Celý příběh přestože je vlastně poměrně smutný má svoje kouzlo a rozhodně ho můžu jen a jen doporučit